17 C 268/2023-58 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 11 796 Kč z důvodu dluhu na nájemném a službách za užívání bytu za měsíce leden až červen 2023. Uvedl, že žalovaný je v roce 2023 nájemcem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], a to na základě smlouvy u nájmu bytu ze dne [datum]. Dle předpisu nájmu a záloh měl žalovaný uhradit za měsíce leden až červen 2023 částku 1 966 Kč/měsíc. Žalovaný přes upomínku právního zástupce žalobce ničeho neuhradil. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení z jednotlivých měsíčních částek. První jednání ve věci samé se konalo dne [datum], žalovaný byl k jednání řádně a včas předvolán, žaloba a předvolání k prvnímu jednání mu byly doručeny dne [datum]. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani svou neúčast předem neomluvil. Přítomný zástupce žalobce navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud postupoval podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř, podle něhož zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky ust. § 153b odst. 1 o.s.ř., považují se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech za nesporná, soud tedy vzal za nesporné, že na základě nájemní smlouvy žalovaný užívá uvedený byt, avšak za měsíce leden až červen 2023 žalobci neuhradil nájemné a za služby za užívání bytu, a to ani po písemné výzvě žalobce. Proto soud žalovanému uložil podle ust. § 2246 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), § 1970 o. z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., aby dlužné nájemné společně s úrokem z prodlení žalobci uhradil a rozhodl tak podle 153b odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro zmeškání. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost zaplatit zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 730 Kč k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Výše nákladů je tvořena soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměnou za tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) po 1 580 Kč, jeden úkon právní služby - předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) po 790 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu) Lhůty k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.