17 C 284/2023-39 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala částky 95 253,45 Kč, zákonného úroku z této částky ve výši 15 % od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 9 547,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 170,74 Kč od [datum] do [datum] s tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Uvedla, že žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictví kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 95 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku ve výši 109 027, 00 Kč a uhradila celkem na poskytnutý úvěr částku 26 837,00 Kč. Jelikož žalovaná porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum], přičemž žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě celého dluhu, avšak na tuto výzvu nereagovala a nic nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] na tzv. bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 25 000 Kč s roční úrokovou sazbou 15,88 %, kdy celková částka splatná spotřebitelem činila 27 150 Kč, výše minimální měsíční splátky činila 2,45 % z úvěrového rámce, tj. 613 Kč. Tato smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána bez pojištění schopnosti splácet. Bylo zjištěno, že součástí smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] – IJK121 platné od [datum], kde byly uvedeny základní pojmy, informace o splácení úvěru a informace o sjednání smlouvy o úvěru. V úvěrových podmínkách bylo uvedeno, že současně s podpisem smlouvy žalobkyně zřídí úvěrový účet, na kterém bude evidovat závazky, splátky a čerpání úvěrované strany. Soud dále zjistil, že doplňkovou službou ke smlouvě o úvěru bylo pojištění, jehož podmínky byly stanoveny v rámcové pojistné smlouvě č. HCCPI [číslo]. Z přípisu označeného jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik má soud za prokázané, že žalobkyně prověřovala bonitu, resp. úvěruschopnost žalované tak, že zjistila, že žalovaná je vdaná, bydlí v podnájmu, nemá děti, zdrojem jejího příjmu je důchod ve výši 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 10 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti jsou 7 000 Kč. Žalobkyně žalovanou dále lustrovala v externích registrech jako je [příjmení], JAP_PUJCKA, NRKI, ISIR aj. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaná čerpala jistinu celkem ve výši 109 027,00 Kč a uhradila celkem 26 837 Kč. Z tohoto výpisu soud zjistil jednotlivé úhrady splátek od [datum] do [datum]. Z výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že příjmy žalované činily 15 000 Kč a výdaje 17 075 Kč, týž den, kdy žalovaná vložila důchod na účet, jí odešly platby převyšující tento důchod označené jako„ platba říjen“, splátka doplatek“ a„ 02 říjen“. Z úvěrové zprávy vztahující se k žalované soud zjistil, že žalovaná měla k [datum] jeden osobní úvěr ve výši 30 000, kde ji k únoru 2021 zbývalo splatit 66 669 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána ke splacené celého úvěru čerpaného na základě smlouvy, kdy tato výzva byla odeslána na adresu žalované dne [datum], jak soud zjistil z podacího archu České pošty, s. p. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byla odeslána výzva k uhrazení dlužné částky nejpozději do [datum], kdy tato výzva byla odeslána na adresu žalované dne [datum], jak soud zjistil z podacího archu České pošty, s. p. 4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] žalovaná čerpala jistinu celkem ve výši 109 027,00 Kč a uhradila celkem 26 837 Kč Smluvní strany si dohodly pravidelné splátky, které však žalovaná včas nesplácela, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a následně jej vymáhala po žalované. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala prostřednictvím tzv. potvrzení o provedení ověření bonity klienta, náhledem na výpis z účtu žalované a ověřením jejích dalších úvěrů. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpis (dále jen„ o. z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V případě posuzované smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru je zřejmé, že žalovaná byla v té době v nelehké životní situaci, kdy splácela již jeden spotřebitelský úvěr a její měsíční výdaje převyšovaly její příjem, jak vyplývá z výpisu bankovního účtu žalované z října 2021 a z úvěrové zprávy. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností je dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z údajů uvedených v žádosti o spotřební úvěr, zejména z nízkého příjmu žalované, ke kterému nelze připočítávat příjmy jiných osob, povinnosti splácet již minimálně jeden spotřebitelský úvěr a skutečnosti, že z výpisu z účtu bylo zřejmé, že jediným příjmem žalované je důchod ve výši 15 000 Kč a ihned po vložení této částky na účet, žalovaná měla výdaje, mimo jiné označené i jako splátka, tuto částku převyšující, měla mít věřitelka důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet. Při zjišťování úvěruschopnosti žalované tak žalobkyně zjevně nepostupovala s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Pokud žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva z výše uvedeného důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované žalobkyně poskytla jako jistinu úvěru, tj. 109 027 Kč po odečtení již zaplacených 26 837 Kč, tj. 82 190 Kč (viz výrok I. tohoto rozsudku). Soud žalobu částečně zamítl v části převyšující zbytek jistiny, tedy ohledně žalobkyní uplatňovaných 13 063,45 Kč s úrokem ve výši 9 547,16 Kč, s 15 % úrokem ročně z částky 92 853,45 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 170,74 Kč, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 95 253,45 Kč od [datum] do zaplacení (viz výrok II. tohoto rozsudku). Ohledně zákonného úroku z prodlení soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok