19 C 176/2023 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako kupující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Kouřim, ve výši id. 1/6 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč Katastrální úřad pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín zamítl návrh na povolení vkladu vlastnického práva podle této kupní smlouvy do katastru nemovitostí pro žalobkyni, protože žalovaný stejný spoluvlastnický podíl převedl jinou kupní smlouvou Zemědělskému družstvu„ Podlipan“ [obec] a na základě této jiné kupní smlouvy Katastrální úřad pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle návrhu ze dne [datum]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil přijetím kupní ceny ve výši 25 000 Kč a způsobil žalobkyni škodu ve výši 2 000 Kč, které žalobkyně marně vynaložila za správní poplatek za přijetí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši a náklady spojené s jejich uplatněním ve výši 7 684 Kč za výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřela žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávající, soud zjistil, že předmětem této kupní smlouvy byl převod spoluvlastnického podílu na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Kouřim, ve výši id. 1/6 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila žalovanému před uzavřením této kupní smlouvy. Žalobkyně se zavázala podat návrh na povolení vkladu vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy do katastru nemovitostí a zaplatit správní poplatek za tento návrh. 4. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne [datum] žalovanému 25 000 Kč, a to na účet uvedený v uzavřené kupní smlouvě. 5. Z návrhu na povolení vkladu vlastnického práva pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně zaplatila správní poplatek za přijetí tohoto návrhu ve výši 2 000 Kč. 6. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín ze dne 6. 3. 2023, č.j. V-783/2023-204-5, soud zjistil, že katastrální úřad zamítl návrh žalobkyně na povolení vkladu vlastnického práva pro žalobkyni podle uzavřené kupní smlouvy do katastru nemovitostí, protože žalovaný převedl tentýž spoluvlastnický podíl kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] Zemědělskému družstvu„ Podlipan“ [obec], sídlem [adresa], [IČO], a to s právními účinky vkladu vlastnického práva pro Zemědělské družstvo„ Podlipan“ [obec] do katastru nemovitostí ke dni [datum] O povolení vkladu vlastnického práva pro Zemědělské družstvo„ Podlipan“ [obec] do katastru nemovitostí katastrální úřad rozhodl dne [datum]. Totéž soud zjistil ze sdělení katastrálního úřadu žalobkyni ze dne [datum]. 7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podací stvrzenky. 8. Žalobkyně tedy jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Kouřim, ve výši id. 1/6 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila žalovanému před uzavřením této kupní smlouvy. Žalobkyně se podala návrh na povolení vkladu vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy do katastru nemovitostí a zaplatila správní poplatek ve výši 2 000 Kč za přijetí tohoto návrhu. Katastrální úřad pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín zamítl návrh žalobkyně na povolení vkladu vlastnického práva pro žalobkyni podle uzavřené kupní smlouvy do katastru nemovitostí, protože žalovaný převedl tentýž spoluvlastnický podíl kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] Zemědělskému družstvu„ Podlipan“ [obec], a to s právními účinky vkladu vlastnického práva pro Zemědělské družstvo„ Podlipan“ [obec] do katastru nemovitostí ke dni [datum] O povolení vkladu vlastnického práva pro Zemědělské družstvo„ Podlipan“ [obec] katastrální úřad rozhodl dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. 9. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. Podle § 1760 o.z. skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. 11. Podle § 1916 odst. 1 písm. d) o.z. dlužník plní vadně, zejména zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji. 12. Podle § 1920 odst. 1 o.z. předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli. 13. Existence oprávnění nakládat s plněním může mít význam pro skutečnost, zda z takové smlouvy bylo vůbec plněno (např. licence k užití autorského díla) či zda bylo řádně splněno (předání věci bez převedení vlastnického práva). Absence práva k plnění proto povede buď k prodlení dlužníka, nebo ke vzniku práv z vadného plnění pro právní vady ([příjmení], M. in [příjmení], M. a kol. – Občanský zákoník. Komentář. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Praha: C. H. Beck, 2014, k § [číslo], marg. [číslo]). 14. Nedostatek oprávnění žalovaného převést žalobkyni vlastnické právo k předmětu koupě podle kupní smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], tedy nezpůsobuje sám sobě neplatnost uzavřené kupní smlouvy, ať relativní nebo absolutní. 15. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je podle § 583 o.z. právní jednání neplatné. 16. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 17. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se podle § 586 odst. 2 o.z. právní jednání za platné. 18. Žalovaný v uzavřené kupní smlouvě prohlásil, že je podílovým spoluvlastníkem pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Kouřim, se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/6, ačkoli tento spoluvlastnický podíl kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] převedl třetí osoby. O povolení vkladu vlastnického práva pro tuto třetí osobu rozhodl katastrální úřad dne [datum], tj. před uzavřením kupní smlouvy mezi účastníky řízení, a to s právními účinky vkladu vlastnického práva pro třetí osobu ke dni [datum]. 19. Žalovaný tedy uvedl žalobkyni v omyl o okolnosti rozhodující pro uzavření kupní smlouvy, protože žalobkyně by ji byla neuzavřela, kdyby věděla, že žalovaný spoluvlastníkem dotčené nemovité věci již není. 20. Kupující, který byl při uzavření kupní smlouvy uveden prodávajícím v omyl o rozhodující okolnosti spočívající ve sjednaných vlastnostech předmětu koupě a jemuž bylo následně poskytnuto vadné plnění (předmět koupě), přitom může úspěšně namítat relativní neplatnost kupní smlouvy bez ohledu na to, zda mu vznikla i práva z vadného plnění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2042/2020, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2022, pod poř. [číslo]). 21. Rozhodovací činnost soudů se již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] ustálila v závěru, že právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) bylo vykonáno jak tehdy, bylo-li uplatněno žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu v řízení před soudem, tak i v případě, že bylo vykonáno vůči ostatním (všem) účastníkům právního úkonu (právního jednání) jen mimosoudně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 948/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Právní účinky dovolání se relativní neplatnosti nastávají dojitím tohoto projevu vůle všem subjektům relativně neplatného právního úkonu (právního jednání) (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 1997, sp. zn. 2 Cdon 130/96, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 1998, [číslo] s. 182). 22. Námitka relativní neplatnosti žádá výslovný projev vůle oprávněné osoby, z něhož vyplývá vůle dovolat se neplatnosti právního jednání (tak již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2266/99, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 363). Skutečnost, že účastník uplatňuje relativní neplatnost, však může vyplývat již z toho, že z j