20 C 151/2021-109 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhá odstranění stavby žalovaných, která stojí na jeho pozemku, aniž by k tomu existoval právní důvod. Stavba je v dezolátním stavu. 2. První žalovaný s žalobou sesouhlasí. Stavba stejně jako pozemek, na němž stojí, měly původně stejného vlastníka. Později však samotný pozemek nabyl v dražbě právní předchůdce žalobce. 3. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Jako vlastníci stavby [adresa] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec] a [katastrální uzemí], jsou v katastru nemovitostí zapsaní žalovaní – první žalovaný vlastní podíl o velikosti 2/3 a druhý žalovaný o velikosti 1/3 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Stavbu nabyli jako dědicové [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a u prvního žalovaného též usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a u druhého žalovaného a u druhého žalovaného též rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Původně patřila stavba [adresa] i pozemek [anonymizována dvě slova], na kterém stavba stojí, do společného jmění manželů [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], r. [číslo] to na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI [číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ve stavu ke dni [datum]). 6. Soud neprováděl důkazy navržené ke zjištění stavu stavby (znalecký posudek, místní šetření, vyjádření stavebního úřadu), neboť ten je pro rozhodnutí ve věci nepodstatný. Prvnímu žalovanému soud neposkytl lhůtu k doložení nabývacích titulů, neboť pro rozhodnutí dostačoval výpis z katastru nemovitostí založený ve spisu. 7. Oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy, jaká tu byla v době jejího vzniku, zatímco vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy platné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě ([spisová značka]). Právní vztahy mezi vlastníkem stavby, zřízené celé na cizím pozemku před [datum] na základě časově neomezeného práva mít na cizím pozemku stavbu, které později zaniklo (zejména v důsledku změny právní úpravy), nelze posuzovat analogicky podle § 135c obč. zák. ani podle § 1084 až § 1086 o. z.; to platí i pro stavbu zřízenou v té době na vlastním pozemku, jestliže vlastnické právo vlastníka stavby k pozemku později zaniklo (22 Cdo 3651/2019). Jestliže byla stavba jako věc na pozemku zřízena z občanskoprávního hlediska oprávněně, nepřichází již v úvahu postup podle ustanovení § 135c obč. zák. tehdy, jestliže důvod oprávněnosti odpadl teprve dodatečně (VS v [obec] 3 Cz 57/92). Zřídil-li na pozemku stavbu stavebník, který byl vlastníkem pozemku v době výstavby, a šlo tak o stavbu oprávněnou, nepřichází do úvahy odstranění stavby ani tehdy, jestliže po vybudování stavby dojde k oddělení vlastnického režimu pozemku a stavby. [příjmení] pozemku se proto nemůže domáhat odstranění stavby; přesto je nutno vzájemný vztah mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku vypořádat, protože stavba objektivně stojí na cizím pozemku a vlastník stavby užívá pozemek bez právního důvodu. Tento vztah mezi nimi se vypořádá podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (33 Odo 1405/2005, 22 Cdo 1226/2015). V poměrech této věci soud vyšel ze zjištění, že pozemek a na něm stojící stavba byly v minulosti společně ve vlastnictví téže osoby – manželů, kteří je nabyli zároveň. Již z této skutečnosti lze dovodit vůli, aby stavba na pozemku stála trvale. Přestože se vlastnictví stavby a pozemku rozešlo, nelze uzavřít, že stavba na něm stojí neoprávněně. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. První žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému náleží náhrada za zastoupení advokátem, počítaná dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tarifní hodnota činí 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, na úkon právní služby tak připadá odměna 1 500 Kč dle § 7 bodu 4 advokátního tarifu. Ta byla přiznaná za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání. Za každý z úkonů byla zároveň přiznána náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s cestou k jednání náleží žalovanému náhrada za čtyři půlhodiny promeškaného času zástupkyně dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. byla přiznána i náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Dále bylo přiznáno cestovné ve výši 244 Kč; DPH ve výši 10 % je již v této částce zahrnuta. Podání z [datum] a z [datum] nepředstavují účelně vynaložené náklady. Prvním z nich žalovaný neúspěšně usiloval o přerušení řízení, to druhé pouhých několik dnů před jednáním shrnovalo jeho postoj k uplatněnému nároku a jeho obsah proto mohl zaznít až na jednání. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro její prodloužení. Platebním místem je dle § 149 odst. o.s.ř. zástupkyně žalovaného. 9. Druhému žalovanému v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, odtud výrok III.