24 C 19/2023-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 98 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl vyplacením pojistného plnění žalobkyní na základě smlouvy o povinném ručení, kdy žalovaný způsobil škodu na vozidle Fiat [anonymizováno], reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. Tuto škodu uhradila žalobkyně z důvodu uzavřené pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které řídil žalovaný. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Z relace Policie ČR, [číslo jednací] vyplynulo, že žalovaný způsobil dne [datum] dopravní nehodu, neboť se nevěnoval řízení vozidla zn. Opel Corsa, [registrační značka], nesledoval situaci v provozu a přední částí vozidla, které řídil, narazil do zadní části vozidla Fiat Ducato, [registrační značka], které jelo před ním. U žalovaného byla provedena dechová zkouška, která byla pozitivní na alkohol v dechu, kdy mu byla naměřena více než jedna promile. Žalovaný se k požití alkoholu před jízdou přiznal. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný neměl řidičské oprávnění. 5. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Policie ČR, Obvodní oddělení Nymburk, ze dne 27. 7. 2022, [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalovaný řídil vozidlo Opel Corsa neoprávněně, neboť k tomu nebyl dán souhlas jeho vlastnicí [jméno] [příjmení]. 6. Dle výpisu z evidenční karty řidiče ze dne [datum] nebyl žalovaný k tomuto dni držitelem platného řidičského průkazu. 7. Z pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že k vozidlu Opel Corsa, [registrační značka], jehož vlastnicí byla [jméno] [příjmení], byla uzavřena smlouva o povinném ručení. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni [datum], limit pojistného plnění byl sjednán na 50 000 000 Kč. Pojistitelem byla žalobkyně. 8. Dopravní nehodou způsobenou žalovaným došlo na vozidle Fiat Ducato, [registrační značka] k totální škodě, jež byla vyčíslena na částku 98 760 Kč. Tato částka byla vypočtena dle obvyklé ceny vozidla ve výši 148 760 Kč s odečtením hodnoty zbytků vozidla v částce 50 000 Kč (zjištěno z výpočtu plnění při totální škodě). 9. Z příkazu k platbě vyplynulo, že žalobkyně vyplatila dne [datum] vlastníkovi vozidla Fiat Ducato, [registrační značka] [právnická osoba] s.r.o., pojistné plnění ve výši 98 760 Kč bezhotovostním převodem. 10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího archu České pošty bylo zjištěno, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně písemně vyzván k zaplacení částky 98 760 Kč nejpozději do [datum]. Zároveň byl v této výzvě upozorněn na možnost uplatnění nároku soudní cestou. Přesto však žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil. 11. Postižní právo pojistitele není právem na náhradu škody, nýbrž je zvláštním originárním právem pojistitele proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku tohoto nároku pojistitele stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 12. Dle ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 13. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 14. Dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. 15. Dle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má mimo jiné proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně (písm. d), řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku (písm. g), nebo řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo (písm. i). 16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Provozovatel dopravního prostředku je osobou, která je objektivně odpovědná za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil, ledaže by byl dopravní prostředek použit bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo žalovaným užito neoprávněně bez souhlasu jeho provozovatele (vlastníka), neodpovídá za škodu provozovatel, ale přímo žalovaný jako řidič vozidla. Jelikož žalovaný zavinil dopravní nehodu, v důsledku které způsobil na jiném vozidle škodu, vyplatila pojišťovna (žalobkyně) tuto škodu poškozenému z titulu povinného ručení. Žalovaný je ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., pojištěným, neboť na jeho povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 20. Žalovaný tím, že naboural před ním jedoucí vozidlo, způsobil škodu ve výši žalované částky, kterou na základě uzavřené pojistné smlouvy uhradila poškozenému žalobkyně z titulu povinného ručení. Jelikož žalovaný řídil vozidlo neoprávněně, nebyl držitelem řidičského oprávnění a při jízdě byl pod vlivem alkoholu, má žalobkyně jako pojistitel vůči žalovanému právo na náhradu toho, co za něho plnila (hodnotu vyplaceného pojistného plnění). 21. V případě dlužné náhrady škody není doba plnění ujednána ani stanovena právním předpisem, dlužník je tedy povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalovaný byl vyzván k úhradě do dne [datum], jelikož však do tohoto data dlužnou částku nezaplatil, ocitl se následující den, tj. [datum], v prodlení. 22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 408 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 951 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 98 760 Kč sestávající z částky 5 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 080 Kč ve výši 3 376,80 Kč. 24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její stanovení v jiné délce.