6 C 31/2023-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky jako dluhu za dodávku elektřiny s tvrzením, že jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec a číslo] s tím, že mu zajistila dodávku elektřiny poté, co původní dodavatel žalovaného ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Žalobkyně vystavila za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 10 390,52 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku za dodanou elektřinu neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Svá tvrzení v žalobě žalobkyně doložila fakturou [číslo] podrobným vyúčtováním za období od [datum] do [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu. Z těchto listin má soud za prokázáno, že žalobkyně dodávala žalovanému v uvedeném období elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalovanému za odebranou elektřinu fakturu [číslo] na částku 10 390,52 Kč splatnou dne [datum]. Žalobkyně k zaplacení dlužné částky žalovaného před podáním žaloby vyzvala. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodávala žalovanému jako dodavatel poslední instance elektřinu dle § 12a a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, za kterou však žalovaný dluží výše uvedenou částku. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dodávku elektřiny uhradil. Žalobkyni dále vznikl ve smyslu § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s §2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na soudní poplatek ve výši 800 Kč a v nákladech na právní zastoupení, které činí odměna advokáta stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní pomoci po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH podle § 137odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč.