12 C 239/2023-58 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 11. 3. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu se sjednanými poplatky ve sjednaných splátkách. Žalovaný však ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. 2. Žalobce se z jednání soudu dne 23. 1. 2024 omluvil, souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti, přičemž uvedl, že na žalobě v celém rozsahu trvá. 3. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že považuje pohledávku za promlčenou, žádné listiny k ní nemá, navrhl zamítnutí žaloby. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 11. 3. 2007 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách spolu se sjednanými poplatky. Z důvodu neplnění smlouvy právní předchůdce žalobce k 16. 3. 2008 půjčku zesplatnil a vyzval žalovaného k plnění dlužné částky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do 9. 5. 2023. 7. Podle § 657 a o. z., zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 100 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) se právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá. 9. Podle § 101 téhož zákona pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 10. Podle § 102 téhož zákona u práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno. 11. Podle § 103 téhož zákona, bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, kterou se žalovaný zavázal zaplatit poskytnutou půjčku spolu se sjednanými poplatky ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, půjčka se tak stala splatnou, a to v roce 2008. Žalovaný namítl promlčení. Soud má za to, že námitka promlčení je důvodná, neboť ke splatnosti půjčky došlo v r. 2008, žaloba byla podána až v r. 2023 a nárok žalobce je tak promlčen. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 151 o. s. ř., neboť žalovanému žádné náklady nevznikly.