17 C 246/2024-57 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , po předchozím prověření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, bezhotovostně. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě měsíční poplatek za pojištění schopnosti úvěr splácet , částka, a sjednaný úrok, a vše splácet v měsíčních splátkách po , částka, měsíčně. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, uhradil částku , částka, , věřitelka proto po něm žádala i zaplacení smluvní pokuty , částka, za prodlení s každou splátkou delší než 30 dnů, úroku 24,81 % ročně a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění, ke kterému došlo k , datum, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru z , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně nabídla žalovanému na jeho žádost úvěr ve výši , částka, s výpůjční úrokovou sazbou 54,87 % jako pevnou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem by žalovaný měl splatit , částka, v 48 měsíčních splátkách po , částka, včetně platby pojištění, pro případ opožděných plateb si strany dohodly smluvní pokutu , částka, za každou splátku, s kterou je žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodly se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud prodlení pokračuje po zesplatnění, dohodly si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím zadání jedinečného kódu. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaný přijal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že na účet určený ve smlouvě žalovaným byla poskytnuta částka , částka, . Z rozpisu splácení má soud za prokázané, že žalovaný postupně na úvěr splatil , částka, ve čtyřech splátkách. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, z oznámení ze dne , datum, a dodejky ze stejného dne má soud za prokázané, že žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. Z výzvy ze dne , datum, a dodejky má soud za prokázané upomínání žalovaného žalobkyní před podáním žaloby. Dále soud provedl důkazy navržené žalobkyní k prokázání, že původní věřitelka řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného: Z hodnocení klienta zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem , částka, , jako výdaje mu byly započítány částka , částka, jako životní minimum, výdaje na bydlení , částka, , byla spočítána rezerva po rozdílu příjmů a výdajů ve výši , částka, . Z výpisu vybraných pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl na svém účtu měsíční příjem od zaměstnavatele ve výši , částka, v lednu 2021, ve výši , částka, v prosinci 2021, ve výši , částka, v lednu 2022 a od ČSSZ částku , částka, jako nemocenské v lednu 2022, ve výši , částka, v únoru 2022. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného prověřila v registru SOLUS, avšak z lustrace nevyšel žádný výsledek. Z lustrace žalovaného v NRKI měla žalobkyně výstup, že žalovaný je v kategorii II rizika, což je menší riziko.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný požádal o úvěr, předchůdkyně žalobkyně mu nabídla úvěr , částka, s výpůjční úrokovou sazbou 54,87 %, dohodli si smluvní pokutu , částka, za každou splátku, s kterou bude žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodli se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud by prodlení pokračovalo po zesplatnění, dohodli si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, využila údaje sdělené žalovaným, vyžádala si doklady k jeho příjmu ze zaměstnání. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS nezískala předchůdkyně žalobkyně žádné relevantní informace, ze systému NRKI měla informaci o menším riziku, spokojila se s uvedením výdajů žalovaného na bydlení , částka, (bez uvedení konkrétních výdajů) a připočetla částku životního minima, rezervu vyhodnotila ve výši , částka, . Žalovaný smlouvu o úvěru podepsal elektronicky, úvěr měl dle dohody splácet ve splátkách , částka, měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně poukázala na žalovaným uvedený účet částku , částka, . Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, byl v prodlení, zaplatil čtyřmi splátkami částku , částka, . Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, , žalovanému to oznámila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a tato skutečnost žalovanému oznámena.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o.z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotř