17 C 347/2023-47 — Okresní soud v Kolíně

Odůvodnění:1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyněspolečnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřeli dne 7. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok 5 100 Kč a 20,74 % ročně, poplatek za žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřeli dne 3. 8. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok 5 800 Kč a 24,36 % ročně, poplatek 5 800 Kč za administrativní činnost a poplatek 11 600 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, na úvěr ze dne 7. 2. 2020 splatil 23 250 Kč a na úvěr ze dne 3. 8. 2020 částku 6 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný podepsal se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 5 100 Kč, zvolil si hotovostní formu splácení s příplatkem za tuto službu 17 100 Kč a zavázal se uhradit 6 000 Kč poplatek za administrativní činnost. Tyto částky se zavázal splácet v 80 týdenních splátkách po 728 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný podepsal se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 29 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 5 800 Kč, zvolil si hotovostní formu splácení s příplatkem za tuto službu 11 600 Kč a zavázal se uhradit 5 800 Kč poplatek za administrativní činnost. Tyto částky se zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 870 Kč. Bylo dohodnuto refinancování splatného dluhu žalovaného u stejného věřitele částkou 11 150 Kč. Součástí obou smluv jsou shodné smluvní podmínky smlouvy o úvěru, z kterých soud neučinil pro věc podstatná skutková zjištění. Ze zákaznické karty ke smlouvě ze dne 7. 2. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný s pracovníkem věřitele vyplnil formulář, kde uvedl, že bydlí v nájmu, nemá děti, pracuje jako strážný s příjmem 25 546 Kč měsíčně, má již zápůjčku ve výši 33 000 Kč a splácí 3 000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje 5 500 Kč na bydlení a 4 000 Kč další výdaje, při žádosti o úvěr předložil pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a výpisy z účtu. Ze zákaznické karty ke smlouvě ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že s žalovaným vyplnila formulář, kde uvedl, že bydlí v nájmu, nemá děti, pracuje jako strážný s příjmem 32 228 Kč, má další zápůjčku u stejného věřitele ve výši 52 200 Kč a splácí 6 000 Kč měsíčně, má výdaje 5 500 Kč měsíčně na bydlení a 4 000 Kč měsíčně další výdaje, při žádosti předložil pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, bankovní výpisy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 19. 4. 2023 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný podepsali dvě smlouvy o úvěru, žalovaný převzal poskytnuté částky v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, poplatek za hotovostní režim splátek a za administrativní činnost. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na úvěr ze dne 7. 2. 2020 splatil 23 250 Kč a na úvěr ze dne 3. 8. 2020 částku 6 100 Kč. Soud zamítl důkazní návrh výslechem svědka Vavrouška, který zaznamenal do zákaznické karty, jaké doklady ověřoval, neboť jej považoval za nadbytečný, když ze zákaznické karty vyplývá, jaké údaje ověřoval a s jakými podklady.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (i její předchůdkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z.6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala zejména podklady od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když z údajů uvedených žalovaným, zejména z jím uvedených nízkých výdajů na bydlení, které neodpovídají situaci na trhu s nájemním bydlením a energiemi, skutečnosti, že již byl nemálo zadlužen a druhý úvěr byl určen částečně k refinancování jiného závazku, neměla důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet, když výše dalších splátek mohla být již nad jeho finanční možnosti, když celkové splátkové zatížení bylo při uzavření druhé smlouvy 9 500 Kč měsíčně, první 5 912 Kč. Soud dospěl k závěru, že věřitel měl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet a přistoupit k důkladnějšímu prověření zejména lustrací v dostupných rejstřících (CEE, SOLUS, NRKI a další), k ověření jeho případné další zadluženosti, když pouze od předchůdkyně žalobkyně čerpal nejméně tři úvěry v krátké době po sobě v době, kdy zdaleka neměl splacený dřívější, využil jeden i k refinancování a je pravděpodobné, že se dostal do dluhové pasti. Pokud předchůdkyně žalobkyně následně s žalovaným uzavřela smlouvy o úvěru, smlouvy jsou z tohoto důvodu absolutně neplatné ve smyslu § 588 občanského zákoníku.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, které žalovanému poskytla jako jistiny úvěrů, jak bylo prokázáno. V případě smlouvy ze dne 7. 2. 2020 žalovaný již na jistinu splatil 23 250 Kč. Na smlouvu ze dne 3. 8. 2020 žalovaný splatil částku 6 100 Kč. Soud zaplacené částky na jistinu započetl a uložil mu zaplatit vždy zbytek jistiny, tedy 6 750 Kč a 22 900 Kč. V ostatním pak soud žalobu zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení, kdy v tomto poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, ze dne 20. 4. 2022, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zp