17 C 64/2024-41 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště , částka, a prostředky v celkové výši , částka, se zavázala vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Žalovaná však na splátky nesplácela řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požadovala zaplatit na jistině , částka, , úrok , částka, , , částka, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, , částka, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, , částka, na úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště, smluvní pokuty ve výši , částka, , úrok od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení do , datum, ve výši , částka, , běžící úrok a úrok z prodlení do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši , částka, se splátkou ve výši , částka, měsíčně, uvedla, že je zaměstnaná, nemá rezidenční úvěr, příjem žalované je ve formuláři uveden ve výši , částka, , výdaje na bydlení a energie , částka, měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady vynaloží , částka, měsíčně, má srážky ze mzdy nebo výživné ve výši , částka, , bydlí v nájmu, je rozvedená, má bankovní účet a má středoškolské vzdělání. Z potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná pracovala u Casino Magic, měla uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou a za poslední rok dosáhla průměrného měsíčního výdělku , částka, , na základě výkonu rozhodnutí jí bylo sráženo , částka, měsíčně. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalované částku , částka, , kterou žalovaná převzala v hotovosti, což podpisem stvrdila. Zavázala se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru , částka, , úhradu za vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhradu za inkaso splátek v hotovosti v místě bydliště , částka, a prostředky v celkové výši , částka, se zavázala vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Z výpisu transakcí má soud za prokázané, že žalovaná v hotovosti splatila celkem , částka, , ke dni , datum, měla splacenu částku , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a z dopisu ze dne , datum, má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalované oznámena. Z výzvy a podacího lístku má soud za prokázané upomínání žalované.4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované byl poskytnut úvěr , částka, v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky ve výši , částka, měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované zhodnocením údajů uvedených žalovanou a ověřením zaměstnání a výše příjmu. Žalovaná splatila celkem , částka, , jistinu měla placenu k , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla upomínána.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o.z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti věřitelem ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí, když neměla pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když měla výkon rozhodnutí a nebyl ověřen jejich důvod, uváděla nízké náklady na bydlení a energie neodpovídající cenám na trhu s nájemním bydlením a energiemi. Náklady na bydlení nebyly dl