20 C 60/2024-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne , datum, s předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . Ta žalovanému poskytla , částka, , které měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , s poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za inkaso ve výši , částka, . Vedle neuhrazené části jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , administrativního poplatku ve výši , částka, , inkasního poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení požaduje též smluvní pokutu ve výši , částka2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.3. Z, Anonymizováno, provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne , datum, požádal žalovaný , právnická osoba, . o úvěr ve výši , částka, . Sdělil o sobě, že je zaměstnaný u , právnická osoba, s příjmem , částka, , ze mzdy se mu sráží , částka, , bydlí v nájmu a za bydlení vydá , částka, , za dopravu, jídlo na osobní výdaje dá , částka, (prokázáno žádostí o úvěr). Zároveň žalovaný písemně prohlásil, že žije sám a že nemocenská mu byla zaslaná na účet sestry (prokázáno čestným prohlášením). Téhož dne došlo k podpisu smlouvy, kterou bylo žalovanému poskytnuto , částka, za úrok ve výši , částka, , za úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatek za inkaso ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný dohromady vrátil , částka, (prokázáno transakční historií). , právnická osoba, . postoupila žalobkyni svou pohledávku vůči žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a seznamy postoupených pohledávek) a postoupení žalovanému oznámila (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).4. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu oznámení o předání k vymáhání, informace o zpracování osobních údajů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a informaci pro spotřebitele.5. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z.7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18).10. Má-li soud vyjít z žádosti o úvěr (doklady o příjmech v ní uvedené nemá žalobkyně k dispozici), byl prověřen toliko příjem žalovaného, nikoliv jeho výdaje. Zvýšenou pozornost však mělo vzbudit prohlášení žalovaného, že si nechává zasílat nemocenskou na cizí účet; to je podstatné ve spojení s informací, že mu jsou prováděné srážky ze mzdy. Nebylo proto na místě spokojit se s pouhým tvrzením žalovaného o jeho výdajích na bydlení, které se nad to jeví nevěrohodně nízké. Nebyla žádána např. nájemní smlouva či SIPO, kde by se reálné výdaje žalované projevily. Ohledně zbylých nákladů není zřejmé, jak k jejich výši předchůdkyně žalobkyně dospěla. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péči. Tím porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva o spotřebitelském úvěru je z tohoto důvodu neplatná.11. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud vyhověl žalobě v rozsahu nevráceného plnění poskytnutého žalovanému bez právního důvodu. V rozsahu přesahujícím nevrácenou poskytnutou jistinu včetně úroku, všech poplatků a smluvní pokuty, které nemají oporu ve smluvním ujednání, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) žalobkyni náleží od uplynutí lhůty v předžalobní výzvě, jeho výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Žalovaný měl řízení převážný úspěch, měla by proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Dle obsahu spisu mu však žádné nevznikly, odtud výrok II.