6 C 144/2024-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 964,88 Kč za období od 7. 7. 2023 do 27. 9. 2023 a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 27 900 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , dne 7. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit sjednaný úrok, odměnu a poplatek. Žalovaný měl úvěr vrátit nejpozději do 6. 7. 2023, avšak předchůdkyni žalobkyně vrátil toliko 2 100 Kč. Žalobkyně touto žalobou požaduje rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou a dále úrok z prodlení od data poslední splátky, tedy od 7. 7. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla pohledávka na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný přes upomínku dluh neuhradil.2. Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a to smlouvou o úvěru ze dne 7. 4. 2022 včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr z téhož dne, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně přílohy a předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024.4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 7. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr další částku ve výši 14 058 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal vrátit formou 65 týdenních splátek.5. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že žije s rodiči, má základní vzdělání, pracuje jako uklízeč s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 16 277 Kč, jiný zdroj příjmů nemá. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupníkem a žalobkyní jako postupitelem a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost , právnická osoba, pohledávky, mimo jiné i pohledávku za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno a žalovaný byl vyzván, aby pohledávku uhradil.7. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě nejpozději do 12. 4. 2024.8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále jen o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dní sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Předchůdkyně žalobkyně své povinnosti posoudit s náležitou péčí úvěruschopnost žalovaného nedostála. Především nijak neověřovala výdaje žalovaného, přitom výdaje ve výši 4 000 Kč měsíčně působí nevěrohodně. Pečlivější posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo namístě zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný pobíral jen velmi nízký příjem.13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, vznikl předchůdkyni žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný vrátil toliko 2 100 Kč, zbývá tedy vrátit na jistině částku 27 900 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka na žalobkyni.16. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. z dlužné jistiny), dle § 1970 o.z., a to ode dne 13. 4. 2024, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila výše úroku z prodlení k tomuto datu 14,75 %. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ohledně zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Protože žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části, soud jí přiznal plnou náhradu řízení. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 116 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 100 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 252 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 568 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.