15 C 181/2025-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky 26 166 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný s žalobcem uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s příslušenstvím ve 24 splátkách. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný svou vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. ověřovacím poplatkem, kdy převedl žalobci na účet částku 1 Kč. Žalovaný však úvěr neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil, vznikla mu povinnost zaplatit jednak smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč a další poplatky. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny ve výši 17 496 Kč, poplatků ve výši 740 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, úroků ve výši 4 900 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030, tj. celkem 26 166 Kč s příslušenstvím. Přes výzvy žalobce žalovaný dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobce se z jednání omluvil.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:4. Žalobce a žalovaný uzavřeli elektronickou cestou prostřednictvím internetu dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které věřitel bezhotovostně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč za poplatek 660 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru a opis výpisu proplacení smlouvy, opis výpisu přijatého ověřovacího poplatku). Žalovaný se zavázal úvěr uhradit ve 24 splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře (prokázáno smlouvou o úvěru, splátkovým kalendářem). Pro případ neuhrazení úvěru se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 500 Kč, která bude dle smlouvy účtována za prodlení s úhradou splátky (prokázáno smlouvou o úvěru a sazebníkem poplatků). Smluvní strany si sjednaly další služby a za ně i příslušné poplatky – konkrétně za prodloužení doby splatnosti, expres výplatu, bezpečnou splátku, za SMS servis, za poskytnutí úvěru, a smluvní pokutu (prokázáno smlouvou o úvěru včetně předsmluvních informací, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník poplatků od , datum, ). Žalovaný zaplatil žalobci 10 327 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). S dalšími splátkami se dostal do prodlení, a žalobcem mu byly vyúčtovány příslušné poplatky za prodloužení splatnosti. Žalobce opakovaně žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky a upozorňoval ho na riziko zesplatnění celého dluhu (prokázáno výzvou ze dne , datum, , výzva ke splacení celé půjčky ze dne , datum, ). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobcem řádně vyzván dopisem ze dne , datum, (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu).5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobce je podnikatelem ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil žalobce jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet prostřednictvím interního a externího zkoumání (prokázáno výpisem Solus, registru CRIF, a vyplněnou zprávou o posouzení úvěruschopnosti). Totožnost žalovaného byla ověřena (prokázáno kopii OP).6. Soud tak má tedy za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru na základě, které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Podmínky stanovené ve smlouvě tak žalovaný neplnil, když se ocitl v prodlení se splácením úvěru, který přes výzvu neuhradil. Dluží tak ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství (poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za bezpečnou splátku, za SMS servis, smluvní pokutu, a účelně vynaložené náklady, kapitalizovaný úroku z prodlení a zákonný úrok z prodlení). Žalovaný byl řádně vyzván k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.7. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud po právní stránce soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník– dle § 2395 a násl. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 2048 Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1969 Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky:- 1 047 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 400Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarif