16 C 120/2025-59 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný mohl čerpat prostředky do výše , částka, s tím, že termín splatnosti byl každý 10. den v měsíci, celkově žalovaný čerpal peněžní prostředky v částce , částka, , z čehož žalobkyni uhradil , částka, . Žalovaný částku , částka, v termínu řádně neuhradil, ačkoli byl žalobkyní k úhradě vyzván. Žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako postupitelem, které byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , na základě Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , sjednali výši úroků, výši úvěrového limitu a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet postupně částku v celkové výši , částka, , žalovaný dosud uhradil , částka, a poslední platbu ve výši , částka, řádně a včas neuhradil (prokázáno potvrzeními o platbách a výpisy z účtu žalovaného za měsíc říjen a listopad 2023). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a zároveň byl informován o zesplatnění úvěru (prokázáno výzvou odeslanou dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni řádně postoupena a žalovaný byl o postoupení pohledávky informován, zároveň byl vyzván k úhradě dluhu i právním zástupce žalobkyně (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalobkyní, a oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).7. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když v rámci výpočtu ponechal žalovanému finanční rezervu ve výši 10 % mezi doloženými příjmy a výdaji, která se musí rovnat nejméně částce životního minima. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z doloženého občanského průkazu žalovaného, žalovaným sdělených údajů, výsledků lustrace žalovaného v registrech SOLUS, CEE, NRKI, BRKI a ISIR. Žalovaný potvrdil, že je schopen úvěr splácet a má pravidelný měsíční příjem, žalobkyni doložil výpis z účtu od společnosti Kontomatik.8. Na základě shora uvedeného má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost nesplnil. Z důkazů předložených žalobkyní nijak nevyplývá, že by došlo jakémukoli ověření, byť jen příjmy žalovaného, např. vyžádáním si výpisů z bankovního účtu žalovaného nebo daňového přiznání za poslední účetní rok, popř. pracovní smlouvou a mzdovým výměrem. Tím se právní předchůdce žalobkyně a nyní žalobkyně logicky vystavila nepřiměřenému riziku nesplacení úvěru, když neměla za bezpečně prokázané, že žalovaný vůbec měl pravidelný příjem, z něhož by mohl úvěr splácet. Výdaje žalovaného zkoumány taktéž nebyly, resp. k tomu nebyl předložen žádný důkaz. Právní předchůdce žalobkyně pouze slepě důvěřoval prohlášením žalovaného ve spojení s výší životního minima a údaji z dostupných registrů, přičemž výstupy z nich taktéž nebyly předloženy. Právní předchůdce žalobkyně vůbec nezkoumal reálné náklady žalovaného na život, zbytné a nezbytné výdaje, jakož ani případně rizikové výdaje (sázky, loterie, hazardní hry aj.). Soud nastíněné šetření stran příjmů a výdajů žalovaného včetně prověření jeho osoby v dostupných registrech považuje za přiléhavé osobě žalovaného a výši žádaného úvěru. Tomu ale právní předchůdce žalobkyně nedostál. Za této situace tak dle soudu nemohl právní předchůdce žalobkyně ani nyní žalobkyně rozumně předpokládat, že žalovaný bude skutečně schopen tento úvěr splácet, byť zpočátku splátky hradil.9. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaný dosud neuhradil z čerpané částky , částka, .10. Smlouva o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle níž se věřitelem stala žalobkyně, není shora uvedeným dotčena, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.12. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne , datum, a žalovaný by vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný se tak dostal do prodlení dnem , datum, . S ohledem na uvedené soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.13. Ve zbývající části žaloby soud návrh zamítl.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení, přičemž ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud zohlednil i příslušenství jistiny. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky , částka, , resp. , částka, (jistina + příslušenství). Neúspěch měla naopak ohledně částky , částka, . Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 68,80 % [100 % * (18 194,51 – , částka, )/, částka, ]. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu ve výši 68,80 % z částky , částka, (zaplacený soudní poplatek), advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“], návrh ve věci samé, výzva k plnění [2x § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]; mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) činí 3 x , částka, (§ 14b bod 3. advokátního tarifu); paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x , částka, [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu] a , částka, (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 68,80