16 C 123/2025-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec platnosti kreditového rámce byl stanoven na , datum, . Žalovaná čerpala dne , datum, částku , částka, , na kterou uhradila , částka, dne , datum, a , datum, , dále neuhradila ničeho. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky , částka, jakožto dlužné jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (1,99 % z vyplacené částky), poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, (0,93 % denně z nesplacené části jistiny) a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním, sjednali výši úroků, výši splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , informacemi pro spotřebitele, všeobecnými obchodními podmínkami, předpisem denních splátek a údaji o poskytovateli). Žalovaná čerpala částku , částka, dne , datum, (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli), na kterou uhradila celkem , částka, naposledy dne , datum, , dále již neuhradila ničeho, přestože byla k úhradě vyzvána i právním zástupcem žalobkyně (prokázáno upomínkou ze dne , datum, a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).5. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované a vyházela mj. z informací uvedených samotnou žalovanou, tj. čistý příjem ve výši , částka, měsíčně, dvou členů společně hospodařících v domácnosti se dvěma příjmy, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , zbytné výdaje , částka, s tím, že jako rezerva žalované zůstává , částka, . Disponibilní příjem byl vypočten na , částka, (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovanou prověřila v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a registru s názvem „sankční seznamy“. Žalobkyně prostřednictvím systému Kontomatik získala výpis z běžného účtu z období červenec 2023 až červenec 2024, ze kterého plyne, že žalovaná přijala v červenci 2023 dále neurčité platby s popisem „, jméno FO, 06/23“ ve výši , částka, a „, jméno FO, červen 2023“ ve výši , částka, (prokázáno výpisem z běžného účtu Kontomatik).6. Ze zbylých provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro řízení.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.8. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).9. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z informací sdělených žalovanou, z jejího příjmu, sdělených nákladů, počtu výdělečně činných členů domácnosti a výsledků lustrace v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a registru s názvem „sankční seznamy“. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , zbytné výdaje , částka, s tím, že jako rezerva žalované zůstává , částka, a celkový disponibilní příjem byl vypočten na , částka, .10. Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobkyně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalobkyně řádně ověřila i jen příjmy žalované, když vycházela toliko ze sdělení žalované. Pokud žalobkyně soudu předložila výpis společnosti Kontomatik, tak z něj je pro věc relevantní toliko jediný měsíc, který ani neobsahuje údaj o příjmu žalované. Naopak jsou zde přijaté platby, které nelze bez náležité znalosti poměrů žalované zařadit (platby označené , jméno FO, 06/23 a , jméno FO, červen 2023, které mohou nasvědčovat plnění vyživovací povinnosti, a tudíž i samotná žalovaná mohla mít vyživovací povinnost). Žalobkyně se těmito údaji vůbec nezaobírala. Tím se žalobkyně vystavila nepřiměřenému riziku nesplacení úvěru, když neměla za bezpečně prokázané, že žalovaná vůbec měla pravidelný příjem, z něhož by mohla úvěr splácet. Žalobkyně měla požadovat úplné výpisy z bankovního účtu žalované minimálně za poslední 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy a tyto výpisy měla řádně posoudit. Soud dospěl k závěru, že výdaje žalované byly zkoumány toliko na základě sdělení samotné žalované, pro jiný závěr žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Pokud žalovaná uvedla konkrétní částku u položky bydlení, tak ale nedoložila žádný doklad o tvrzené výši nákladů na bydlení. Žalobkyně pochybila, pokud nepřiměřeně spoléhala na tvrzení žalované, aniž by uvedené položky podrobila jakémukoli pečlivějšímu zkoumání. Prověřeny totiž byly pouze závazky žalované na základě dostupných registrů. Žalobkyně navíc ani výstupy z těchto registrů k datu před uzavřením smlouvy s žalovanou nedoložila. Ostatně žalobkyně ani netvrdila, že by lustrace ve zmíněných registrech byla s negativním zjištěním. Vzhledem k údajům, které žalovaná žalobkyni při sjednávání úvěru poskytla, bylo namístě provést podrobnější zkoumání příjmové a výdajové stránky žalované, byť uváděný čistý měsíční příjem již dosahuje vyšší hodnoty, avšak to nutně neznamená, že žalovaná mohla být schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Lze podotknout, že jej nesplatila ani v podstatné části. Ostatně je povinností poskytovatele úvěru řádně přezkoumat právě i výdaje žadatele o úvěr (k tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Smlouva o úvěru je tedy neplatná.11. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaná dosud uhradila částku , částka, , z poskytnuté částky , částka, jí tak zbývá uhradit částku , částka, .12. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne , datum, . Žalovaná se tak dostala do prodlení se splacením po uplynutí lhůty k plnění, která byla v upomínce stanovena do 3 dny, tj. dnem , datum, (když dne , datum, byla neděle).13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení, přičemž žalovaná měla v řízení větší úspěch, avšak jí náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřísluší náhrada nákladů řízení.