17 C 222/2025-46 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dne , datum, s možností čerpání až do výše , částka, v období do , datum, . Žalovaná čerpala úvěr dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná nesplácela úvěr řádně, žalovaná eviduje nesplacenou jistinu ve výši , částka, , byla marně upomínán a žalobkyně emailem ze dne , datum, informovala žalovanou, že smlouvu vypovídá. Žalobkyně požadovala kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení, poplatek za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za službu Presto , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná poskytla žalobkyni své kontaktní údaje, prohlásila, že uvedla pravdivé informace o svých finančních závazcích, které ve smlouvě nejsou blíže specifikovány, žalobkyně se zavázala žalované poskytnout až , částka, a žalovaná se zavázala ke splácení spolu s úrokem a poplatky v denních splátkách. Na smlouvě je uvedeno datum podpisu žalované , datum, bez určení způsobu podpisu, zadaného kódu apod. Předpis splátek dokládá předepsané splátky. Z autorizace ověření totožnosti má soud za prokázané, že věřitel ověřil totožnost a číslo účtu žalované. Z výpisu BankID soud nezjistil žádné skutečnosti, neboť výstup je prázdný. Z principů posuzování úvěruschopnosti soud nemá za prokázaná konkrétní zjištění ohledně úvěruschopnosti přímo žalované. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované má soud za prokázané, že žalovaná věřiteli uvedla, že žije sama, má měsíční příjem , částka, , věřitel uvedl ověřený příjem , částka, , má výdaje na bydlení , částka, , na půjčky nemá výdaje, další zbytné výdaje , částka, , nezbytné , částka, . Věřitel počítal rezervu na výdaje , částka, , spočetl minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, a posoudil prověření jako úspěšné. Z výpisu identifikovaných příjmů má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici příjmové položky na účtu žalované od září 2023, kde měla žalovaná i velmi malé příjmové položky od , částka, , přes korunové částky, nejčastější stokorunové, až po tisícové položky bez bližšího určení, žádná položka neodpovídá tvrzenému pravidelnému příjmu, pouze v březnu 2024 měla ve dvou dnech desetitisícové příjmové položky. Z přehledu vyplacených bankovních transakcí má soud za prokázané, že žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě poukázala dne , datum, částku , částka, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že částka , částka, poukázaná žalobkyní byla připsána na účet vedený na jméno žalované. Z údajů o poskytovateli úvěru, z informací pro spotřebitele, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů a všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z upomínky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou upozornila na prodlení se splácením a úvěr vypověděla. Z výzvy ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané další upomínání žalovaného před podáním žaloby.4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalovaná jednala s žalobkyní o úvěru elektronickým způsobem, souhlas žalované projevený prostým elektronickým podpisem nemá soud za prokázaný. Žalované byla poskytnuta na její účet částka , částka, . Žalobkyně zjistila údaje o její osobě, příjmech a výdajích a ověřila její příjmové transakce na účtu. Vyzvala žalovanou ke splácení a úvěr vypověděla.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si žalobkyně ověřila příjmové položky na účtu žalované a získala od ní informace o životní situaci a výdajích. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Žalobkyně dle soudu neprověřila úvěruschopnost řádně, nijak neověřila žalované skutečné výdaje na bydlení, které uváděla žalovaná velmi nízké na to, že měla bydlet sama, což neodpovídá situaci na trhu s energiemi v době tvrzeného uzavření smlouvy. Věřitelka mohla ověřit osobu žalované lustrací v dostupných veřejných rejstřících, požadovat úplné výpisy z účtu, kde je zjistitelná celková situace žadatele o úvěr. Pouhé posouzení příjmových položek na účtu neprokazuje pravidelný soustavný příjem žalované, na účtu byly velmi nízké příjmové položky a pouze v jednom měsíci naopak velmi nestandardní vysoké desetitisícové příjmy. Žalobkyně měla mít pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a její příjmy a výdaje více ověřit. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle § 118a o.s.ř., ač nutnost takového poučení v předvolání avizoval a současně ji nemohl poučit ani k doplnění důkazů ohledně zavření smlouvy žalovanou elektronickým způsobem. Žalobkyně tedy neprokázala uzavření smlouvy, ani že jako věřitel splnila svou povinnost podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.9. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, která žalované byla poskytnuta jako jistina, kterou žalobkyně tvrdila v nesplacené výši , částka, . Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni tuto částku. Žalobkyně požadovala upomínkou a zesplatněním po žalovaném vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského