19 C 49/2025-175 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že na základě pracovní smlouvy, kterou účastnice řízení uzavřely dne , datum, , vykonávala pro žalovanou práci asistentky jednatele. Po zániku pracovního poměru účastnic řízení žalovaná neposkytla žalobkyni náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši , částka, . Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že žalovaná pověřila žalobkyni vedením evidence pracovní doby zaměstnanců žalované, mezi nimi i žalobkyně. Žalobkyně toho zneužila, aby v evidenci pracovní doby uvedla i hodiny, které ve skutečnosti neodpracovala, a proto jí pohledávka na poskytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve skutečnosti nevznikla.3. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnavatelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako zaměstnankyní, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovanou práci asistentky s nástupem do práce dne , datum, .4. Z krátkých textových zpráv, které si žalobkyně a jednatel žalované vyměnili v období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že žalobkyně ohlásila jednateli žalované, že bude vykonávat práci z domova ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, – , datum, , požádala o dovolenou pro období po , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, (správně , datum, ), , datum, – , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , po , datum, , , datum, , 174. 2. 2023, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, a , datum, – , datum, a oznámila překážky v práci na straně žalobkyně pro dny , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a od , datum, .5. Z výkazu nepřítomnosti žalobkyně na pracovišti soud zjistil, že žalobkyně čerpala dovolenou ve dnech , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – , datum, , , datum, a , datum, – , datum, a že v období od , datum, do , datum, trvala dočasná pracovní neschopnost žalobkyně.6. Z vyúčtování mzdy žalobkyně za období července až prosince 2023 soud zjistil, že žalobkyně nevyčerpala dovolenou v období do , datum, v rozsahu 472 hodin, v období do , datum, v rozsahu 464 hodin, v období do , datum, v rozsahu 432 hodin a v období od , datum, v rozsahu 416 hodin.7. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dala žalované výpověď. Tuto výpověď žalobkyně doručila žalované dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku a z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.8. Žalovaná jako zaměstnavatelka tedy dne , datum, uzavřela se žalobkyní jako zaměstnankyní pracovní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci asistentky. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně rozvázala pracovní poměr účastnic řízení výpovědí. Do skončení pracovního poměru žalobkyně nevyčerpala dovolenou v rozsahu 416 hodin.9. Soud provedl důkaz též krátkými textovými zprávami, které si vyměnili žalobkyně a jednatel žalované. Výsledky rozhodovací činnost soudů se ustálily v závěru, že hovoru fyzických osob v rámci výkonu povolání, obchodní či veřejné činnosti lze upřít povahu hovoru osobní povahy, jeho případný záznam nehodnotit jako zasahující do osobnostních práv osob hovořících a připustit jej jako důkaz v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2005, č. , hodnota, , s. 647, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 8622, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 13346 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K uvedeným závěrům se přihlásil i Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2299/17, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 88, roč. 2018, s. 491, pod poř. č. , hodnota, . O takový případ jde i v projednávané věci, protože jednatel žalované vystupoval ve věcech obchodního vedení žalované a žalobkyně v souvislosti s výkonem práce pro žalovanou.10. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, , z dopisu žalobkyně a ing. , jméno FO, žalované ze dne , datum, , včetně výpisu o datových zprávách, ani z krátkých textových zpráv, které si žalobkyně vyměnila v červenci 2021, dne , datum, a v období od , datum, do , datum, s jednatelem žalované, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.11. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem žalobkyně, zvukovými záznamy rozhovorů mezi žalobkyní a jednatelem žalované, zprávami elektronické pošty, které si žalobkyně a jednatel žalované vyměnili za dobu trvání pracovního poměru účastnic řízení, a vnitřními předpisy žalované o pravidlech čerpání dovolené, protože je žalobkyně navrhla k prokázání skutečností, o kterých nenese procesní břemena. Soud dále zamítl návrh žalované na provedení důkazu krátkými textovými zprávami, které si žalobkyně vyměnila s , jméno FO, , evidencí pracovní doby ostatních zaměstnanců žalované a výslechem jednatele žalované a svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , protože je žalovaná navrhla k prokázání skutkových tvrzení, která nejsou významná pro právní posouzení věci.12. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny [§ 78 odst. 1 písm. c)], práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93], noční práce (§ 94), doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2), pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95].13. Podle § 96 odst. 2 zákoníku práce a žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.14. Podle § 211 zákoníku práce zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.15. Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.16. Podle § 213 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.17. Podle § 216 odst. 5 zákoníku práce dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.18. Podle § 217 odst. 1 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.19. Podle § 222 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.20. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada podle § 222 odst. 3 zákoníku práce