5 C 128/2025-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 000 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, zaslal žalovanému dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 6 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 6 500 Kč a dne , datum, částku 500 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . K poskytnutí uvedené částky mělo dojít na základě smlouvy o úvěru, její uzavření však žalobkyně není schopna doložit. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, dlužnou částku doposud neuhradil. Žalobkyně proto požaduje přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 18 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , zaslal dne žalovanému dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, dvakrát částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč a 5 000 Kč a dne , datum, částku 500 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Ze zpráv , právnická osoba, . ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, ., na který byla dne , datum, připsána částka ve výši 3 000 Kč, dne , datum, dvakrát částka 3 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 1 500 Kč a 5 000 Kč a dne , datum, částka 500 Kč, je žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní na straně postupníka a právním předchůdcem žalobkyně na straně postupitele má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, k této smlouvě, tj. mimo jiné i pohledávku za žalovaným ve výši 18 000 Kč. Z výzvy žalobkyně ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a byl vyzván k vrácení mimo jiné poskytnuté částky 18 000 Kč do tří dnů. Právní předchůdce žalobkyně poslal na účet žalovaného dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 6 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 6 500 Kč a dne , datum, částku 500 Kč; žalobkyně nebyla schopna prokázat platnost smlouvy uzavřené s žalovaným, předmětnou smlouvu o úvěru nedoložila. Poskytnutí prostředků žalovanému však bylo prokázáno potvrzením o platbě z účtu právního předchůdce žalobkyně a zprávou peněžního ústavu, kde měl účet žalovaný. Prověření úvěruschopnosti soud nezkoumal, když nebyla žalobkyní tvrzena ani platně uzavřená smlouva.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Právní předchůdce žalobkyně plnil bez platného právního důvodu, tj. zaslal žalovanému na účet 18 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. a je proto dle uvedeného ustanovení povinen vydat, oč se obohatil. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku ve výši 18 000 Kč jdoucí za žalovaným následně převedl na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. Žalobkyně prokázala, že pohledávka jí byla řádně postoupena, žalovanému byla tato skutečnost oznámena. Žalobkyně má proto podle § 2993 věta první o. z. právo na vrácení toho, co bylo žalovanému poskytnuto, resp. co plnil její právní předchůdce, vědomost žalovaného o poskytnutých prostředcích není v daném případě podmínkou vzniku bezdůvodného obohacení, prostředky byla prokazatelně připsány na účet, který žalovaný vlastnil, k vrácení byl řádně vyzván žalobkyní.13. Soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, do zaplacení.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění) ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 a. t. ve znění účinném do , datum, a za jeden úkon ve výši 400 Kč dle § 14b a.t. ve znění účinném od , datum, , paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 273 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.