16 C 17/2026-42 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost Multitude Bank p.l.c., se sídlem , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, (dále jen „poskytovatel úvěru“), uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala , částka, , celkově čerpala , částka, s tím, že úvěr měl být postupně splácen, nejpozději dne , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila , částka, , jinou platbu neprovedla, ačkoli byla k úhradě vyzvána. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy na opakované postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, poskytovatelem úvěru, jako postupitelem. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně další platbu neprovedla.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Žalovaná a poskytovatel úvěru uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, sjednali výši úvěru a další smluvní podmínky, na základě které žalovaná čerpala prostředky ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru, standardními podmínkami úvěrové smlouvy, informacemi o spotřebitelském úvěru). Prostředky byly žalované zaslány na její bankovní účet (prokázáno potvrzením o platbě od sweep bank a sdělením , právnická osoba, .). Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, (prokázáno fakturou s variabilním symbolem , var. symbol, s datem splatnosti , datum, ). Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni řádně postoupena a žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, zároveň byla vyzvána k úhradě dluhu, a to i právním zástupcem žalobkyně (prokázáno smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , jmenným seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o podání). Žalovaná na dluh uhradila částku , částka, (prokázáno přehledem plateb a výběrů).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).7. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, když v rámci výpočtu ponechal žalované finanční rezervu ve výši 10 % mezi doloženými příjmy a výdaji, která se musí rovnat nejméně částce životního minima. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z doloženého občanského průkazu žalované, žalovanou sdělených údajů, výsledků lustrace žalované v registrech CEE, CRKI, EUCB a ISIR. Žalovaná uvedla, že žije v domácnosti, kde jsou dvě osoby pracující, v žádosti uvedla příjem , částka, ze zaměstnání.8. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost nesplnil. Z důkazů předložených žalobkyní nijak nevyplývá, že by došlo jakémukoli ověření, byť jen příjmy žalované, např. vyžádáním si výpisů z bankovního účtu žalované nebo daňového přiznání za poslední účetní rok, popř. pracovní smlouvou a mzdovým výměrem. Tím se poskytovatel úvěru a nyní i žalobkyně logicky vystavili nepřiměřenému riziku nesplacení úvěru, když neměli za bezpečně prokázané, že žalovaná vůbec měla pravidelný příjem, z něhož by mohla úvěr splácet. Výdaje žalované zkoumány nebyly vůbec, resp. k tomu nebyl předložen žádný důkaz. Poskytovatel úvěru pouze slepě důvěřoval prohlášením žalované ve spojení s výší životního minima a údaji z dostupných registrů, přičemž výstupy z nich taktéž nebyly předloženy. Poskytovatel úvěru vůbec nezkoumal reálné náklady žalované na život, zbytné a nezbytné výdaje, jakož ani případně rizikové výdaje (sázky, loterie, hazardní hry aj.). Soud nastíněné šetření stran příjmů a výdajů žalované včetně prověření její osoby v dostupných registrech považuje za přiléhavé osobě žalované a výši žádaného úvěru. Tomu ale poskytovatel úvěru nedostál. Za této situace tak dle soudu nemohl poskytovatel úvěru ani nyní žalobkyně rozumně předpokládat, že žalovaná bude skutečně schopna tento úvěr splácet.9. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaná dosud uhradila jen , částka, , proto jí zbývá k úhradě z poskytnutých prostředků částka , částka, . Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná čerpala celkovou částku , částka, , tak k tomu nepředložila žádný důkaz, naopak z důkazů vyplynulo, že čerpáno bylo toliko , částka, a další přidružené částky jsou různé smluvní pokuty, smluvní úroky apod.10. Smlouva o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle níž se věřitelem stala žalobkyně, není shora uvedeným dotčena, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.12. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne , datum, a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaná se tak dostala do prodlení dnem , datum, , tedy následující den po dni splatnosti, ke které došlo dne , datum, . S ohledem na uvedené soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.13. Ve zbývající části žaloby soud návrh zamítl.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky , částka, . Neúspěch měla naopak ohledně částky , částka, . Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 17,6 % [100 % * (, částka, – , částka, )/, částka, ]. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu ve výši 17,6 % z částky , částka, (zaplacený soudní poplatek), advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“], návrh ve věci samé, výzva k plnění [2x § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]; mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x , částka, (§ 14b bod 2 advokátního tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x , částka, [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu]. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 17,6 % z částky , částka, , tj. má nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).