17 C 294/2025-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a částkou , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dne , datum, a poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná neuhradila žádnou částku. Žalobkyně žalovanou upomínala a následně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně žádá zaplacení jistiny , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky upomínkami v souladu se smlouvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že je schopná plnit své závazky, není účastníkem sporu, který by ztížil její životní situaci, věřiteli předala pravdivé informace a žalobkyně prohlásila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Dále jsou ve smlouvě uvedeny listiny, které věřitel k ověření úvěruschopnosti může požadovat a v jakých registrech může žalovanou lustrovat. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr neúčelový ve výši , částka, na účet žalované, úvěr byl sjednán do , datum, . Bylo sjednáno zpoplatnění upomínky částkou , částka, , pokud žalovaná neuhradí částku ani po druhé upomínce, sjednaly si právo žalobkyně úvěr zesplatnit, zesplatňující dopis se považuje za doručený desátým dnem. Smlouva byla opatřena údaji o IP adrese žalované, datu a času zadání sms kódu a telefonního čísla, na který byl zasílán. Ze základních informací o spotřebiteli soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že je svobodná, vyživuje dvě děti, z lustrací žalované bylo ověřeno, že žalovaná nemá ztracený či odcizený doklad totožnosti, není v procesu insolvence, není proti ní vedena exekuce, dále věřitelka zapsala, že dle rejstříku solus nemá žalovaná žádné závazky a má výbornou platební morálku. Žalovaná prohlásila, že má příjem , částka, , věřitelka zaznamenala příjem nalezený na bankovním účtu , částka, , počítala však s nižším prohlášeným příjmem. Žalovaná prohlásila, že má výdaje na bydlení , částka, , z účtu byly zjištěny výdaje , částka, , věřitelka tak počítala s náklady , částka, , žalovaná prohlásila náklady na domácnost , částka, , z účtu věřitelka zjistila náklady , částka, a počítala tak s náklady , částka, . Žalovaná prohlásila, že má závazky , částka, , na bankovním účtu ani v solus věřitelka žádné nezjistila, počítala tedy se závazky , částka, . Věřitelka uzavřela, že žalovaná je úvěruschopná, má finanční rezervu , částka, . Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalované před uzavření byly poskytnuty informace o roční procentní sazbě nákladů, formulář pro standardní informace a přehled splátek, formulář byl opatřen údaji o IP adrese žalované, datu a času zadání sms kódu a telefonního čísla, na který byl zasílán. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná poslala žalobkyni částku , částka, z čísla účtu označeného v návrhu smlouvy jako účet žalované. Z potvrzení o platbě z , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku , částka, označenou jako „Zajíčková úvěr“. Z upomínek ze dne , datum, , písemné a emailové, a ze dne , datum, , písemné i emailové, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná pro ověření své totožnosti a vlastnictví účtu zaslala žalobkyni verifikační platbu, smluvní dokumenty pak podepsala prostým elektronickým podpisem, uvedením jména a zadáním kódu, který jí byl zaslán na mobilní telefon. Žalované žalobkyně na její účet zaslala , částka, . Žalobkyně si před uzavřením smlouvy lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, kde byla lustrace negativní, dále si žalobkyně lustrovala občanský průkaz žalované, který nebyl veden jako neplatný doklad, měla k dispozici formulář vyplněný žalovaným týkající se jeho příjmů a výdajů, kde žalovaná uvedla, že je svobodná, vyživuje dvě děti, má příjem , částka, , náklady na bydlení , částka, , náklady na domácnost , částka, , splácí závazky , částka, měsíčně. Žalobkyně zaznamenala, že z účtu žalované zjistila vyšší příjmy, náklady na bydlení pouze , částka, , ale vyšší náklady na domácnost , částka, . Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala, poté úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou vyrozuměla.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z.6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. a to distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. občanského zákoníku, kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Identifikace účastníka byla dostatečně zajištěna a bylo i osvědčeno, že označený účet žalované patří nebo k němu má přinejmenším přístup.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do , datum, , rovněž i nyní za účinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo. Žalobkyně si obstarala vyjádření od žalované k jejím příjmům, výdajům a životní situaci a dále využila internetových databází. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob, což žalobkyně splnila tím, že měla k dispozici výpis z účtu, který však soudu k důkazu nepředložila, dále je povinna v případě pochybností