19 C 294/2025-33 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala, aby jí zaplatil 28 480, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný užíval byt č. 316A v budově na adrese , adresa, , , datum, /5, PSČ , adresa, . Z vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, vyplývá nedoplatek ve výši 28 480, , částka, . Tuto pohledávku žalobkyně žalovaný nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, . Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. (čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.4. Žalovaný má bydliště ve městě , adresa, , a proto v projednávané věci je založena mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.5. Z nájemní smlouvy, kterou dne , datum, uzavřeli žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému k užívání byt č. 316A v budově na adrese , adresa, , , datum, /5, PSČ , adresa, (čl. I. odst. 1 nájemní smlouvy), a to na dobu od , datum, (čl. III. nájemní smlouvy), a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni nájemné a paušální částku na plnění poskytovaná s užíváním bytu, která nepodléhá vyúčtování (čl. IV. odst. 1 a 2 nájemní smlouvy). Žalobkyně však mohla vyúčtovat paušální částku na plnění spojená s užíváním bytu, jestliže náklady na skutečnou spotřebu převýší zaplacené paušální platby nejméně o , částka, za rok (čl. IV. odst. 6 nájemní smlouvy). V takovém případě žalobkyně vyúčtuje paušální platby podle skutečné spotřeby vždy nejpozději do 30. 4. a žalovaný se zavázal nedoplatek, který z vyúčtování vyplývá, zaplatit žalobkyni do 30. 6. (čl. IV. odst. 12 nájemní smlouvy). To platí i pro případ zániku nájemního poměru účastníků řízení (čl. IV. odst. 13 nájemní smlouvy). Další nájemkyní měla být , jméno FO, , která však k nájemní smlouvě nepřipojila podpis.6. Ze zápisu o předání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odevzdala žalovanému předmět nájmu.7. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že nedoplatek na úhradě nákladů na služby poskytované s užíváním bytu za toto období činil 28 480, , částka, .8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.9. Účastníci řízení tedy uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání byt v budově na adrese , adresa, , , datum, /5, PSČ , adresa, a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni nájemné a paušální částku na plnění poskytovaná s užíváním bytu, která nepodléhá vyúčtování, ledaže náklady na skutečnou spotřebu převýší zaplacené paušální platby nejméně o , částka, za rok. Žalobkyně mohla v takovém případě vyúčtovat paušální platby podle skutečné spotřeby vždy nejpozději do 30. 4. a žalovaný se zavázal nedoplatek, který z vyúčtování vyplývá, zaplatit žalobkyni do 30. 6. Nedoplatek na úhradě nákladů na služby poskytované s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, činil 28 480, , částka, .10. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro smluvní závazkové vztahy.11. K mezinárodním úmluvám podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 náleží též smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněná pod č. 123/2002 Sb.m.s., jak vyplývá i ze seznamu úmluv zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (oznámení č. 2010/C 343/04).12. Podle čl. 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli.13. Účastníci řízení podle čl. IX. odst. 1 uzavřené nájemní smlouvy zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.14. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.15. Podle § 2247 odst. 1 část věty před středníkem strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.16. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 o.z. obdobně.17. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.18. Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí podle § 4 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.19. Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.20. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.21. Z vyúčtování paušálních plateb na plnění spojená s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, vyplývá nedoplatek ve výši 28 480, , částka, . Toto vyúčtování mělo náležitosti stanovené zákonem. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. (tak již v poměru k právní úpravě účinné před , datum, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 10119).22. Žalobkyně skutkově tvrdila, že vyúčtování žalovanému nedoručovala, protože neznala místo jeho bydliště. Poslední známou adresou bydliště žalovaného byl byt, jenž byl předmětem nájmu, avšak v něm se již žalovaný nezdržoval. Žalobkyně se pokusila u žalovaného zjistit, kde se zdržuje, jak vyplývá ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, , avšak bezvýsledně.23. Žalobkyně ke zprávě elektronické pošty ze dne , datum, vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu nepřipojila. Výzva k plnění ze dne , datum, ani žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) pak náležitosti vyúčtování nemají. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně dosud vyúčtování žalovanému nedoručila. Přitom přehlédla, že adresu předmětu nájmu účastníci řízení v uzavřené nájemní smlouvě určili jako doručovací adresu žalovaného. Dokud žalovaný nesdělil žalobkyni jinou adresu, mohla mu žalobkyně na uvedenou adresu doručovat písemnosti s účinky doručení, i když se na ní žalovaná nezdržuje.24. Žaloba na zaplacení nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, se tak jeví jako předčasná, protože žalobkyně s obsahem vyúčtování žalovaného neseznámila.25. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.26. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst