8 C 272/2020-47 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla původně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. se sídlem na [anonymizováno], jež uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne [datum], když žalovaný svoji smluvní povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas nesplnil a ke dni podání žalobního návrhu na svůj dluh neuhradil žádnou částku. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit uvedené společnosti dále poplatek za poskytnutí úvěru v částce [částka] s tím, že termín splatnosti úvěru a poplatku byl stanoven datem [datum] (v tomto ohledu tedy nejsou skutková tvrzení uvedená v žalobě správná). Nedílnou součástí smlouvy byly předložené Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu. Žalovaný však z titulu uzavřené smlouvy nevrátil celou úvěrovou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Žalovaný tak dluží dle tvrzení, které nebylo v řízení nijak zpochybněno, jistinu ve výši [částka], kterou nezaplatil ani stávající žalobkyni, na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla soudu rovněž k důkazu předložena. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. K zaplacení dlužné částky žalovaným pak nedošlo ani na základě předžalobní upomínky, vyhotovené tehdejším právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit kromě poplatku za úvěr, jehož úhrada však nebyla žalobou požadována, částku [částka]. Její splatnost nastala v souladu se smluvním ujednáním dne [datum] Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu uzavřené smlouvy nevrátil žalobkyni ani její právní předchůdkyni celou poskytnutou částku, bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla v řízení prokázána, dlužnou částku ve výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po stanoveném datu splatnosti, tj. od [datum], do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení se opírá obecně o ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro úhradu celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.