4 C 203/2021-66 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka] se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku [částka] (navýšeno o poplatky v celkové částce [částka]), a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku [částka], žalobkyně požaduje pouze částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka] se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku [částka] (navýšeno o poplatky v celkové částce [částka]), a to ve 43 týdenních splátkách po [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku [částka], žalobkyně požaduje pouze částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. K ústnímu jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny dožádaným soudem ve [země] dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba], dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z listiny označené jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatky v celkové výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku [částka]. Z listiny označené jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatky v celkové výši [částka], celkem tedy [částka], a to ve 43 týdenních splátkách po [částka]. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku [částka]. Žalovaný byl upomínána žalobkyní o úhradu dluhů z obou smluv dopisem ze dne [datum]. Soud se předně zabýval posouzením listin označených jako„ Smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že oba tyto právní úkony je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z. Dle smlouvy [číslo] žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku [částka] a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce [částka], celkem tedy [částka]. Dle smlouvy [číslo] žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku [částka] a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce [částka], celkem tedy [částka]. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto v souhrnu tvoří téměř 77 % (60%) z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatkům a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatné jsou celé smlouvy o půjčce, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor [anonymizováno] soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. S ohledem na závěr o neplatnosti smluv o půjčce soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ze smlouvy [číslo] ve výši [částka] představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku z této smlouvy uhradil částku [částka], zbývá mu tedy doplatit [částka], jak žalobkyně správně požaduje. Dále soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ze smlouvy [číslo] ve výši [částka] představuje rovněž bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku z této smlouvy uhradil částku [částka], zbývá mu tedy doplatit [částka], jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit celkem částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum], který dle podacího lístku věřitel odeslal dne [datum] a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne [datum] a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem [datum], od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smluv a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Za výzvu k úhradě soud pokládá oznámení o postoupení pohledávky, žádná dřívější soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. [datum], mohlo tedy nastat prodlení žalovaného. Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně měla v tomto sporu úspěch z 80 % a neúspěch z 20 %, má proto nárok na 60 % nákladů řízení (dle nálezu [název soudu] [ústavní nález] je pro rozhodování o nákladech řízení dle míry úspěchu ve věci nutno zvážit míru úspěchu v celém sporu, tedy i ohledně příslušenství pohledávky). Náklady žalobkyně představují odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši [částka], tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku [částka], 60 % pak představuje částku [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a částka nepřesahuje [částka]. Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud uložil účastníkům zaplatit [země] na účet [název soudu] nedoplatek soudního poplatku v částce [částka] dle položky [číslo] bod 2 ve spojení s položkou [číslo] bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., nedoplatek hradí účastníci dle míry neúspěchu ve věci, tj. žalobkyně v rozsahu 20 %, což činí [částka], žalovaná se pak na tomto nedoplatku podílí z 80 %, tj. částkou [částka].