5 C 215/2021-87 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo], jejíž nedílnou součástí byl sazebník poplatků. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] vždy k třetímu dni v měsíci. Úroková sazba činila 15,70% ročně. Podpisem smlouvy žalovaná přistoupila k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, zavázala se hradit měsíční pojistné ve výši [částka] shodně jako měsíční splátky úvěru. Žalobkyně svůj závazek splnila, když žalované [datum] převedla na účet uvedený žalovanou sjednaný úvěr. Žalovaná postupně úvěr částečně splácela, na splátkách uhradila [částka], z této částky [částka] bylo použito k úhradě pojistného, [částka] na úhradu úroků, [částka] na úhradu jistiny a částka [částka] byla použita k úhradě nákladů spojených s vymáháním. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Odstoupení nabylo účinnosti ke dni [datum]. Celkový dluh žalované ve výši [částka] se skládá z poskytnutých nevrácených peněžních prostředků (jistiny) ve výši [částka], dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení ve výši [částka] a dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ve výši [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě uvedené částky dopisem ze dne [datum]. K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná uvedla a stvrdila svým podpisem ve smlouvě její měsíční příjem [částka], zároveň uvedla měsíční náklady na bydlení [částka] s tím, že žádné srážky ze mzdy a exekuce po splatnosti nemá, když náklady na splátky půjček, leasingů a úvěrů činí [částka] a má jednu vyživovací povinnost, je rozvedená. Ohledně výdajů vycházel žalobce zejména ze státem publikovaného údaje o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [anonymizováno] statistického úřadu). Na tomto základě žalobkyně stanovila existenční výdaje žalované na částku [částka]. Dále žalobkyně přičetla náklady žalované na splátky ve výši [částka] (informace získané dle CRIF), a náklady na splátku nového úvěru od žalobkyně [částka]. Celkový příjem žalované byl zjištěn z jejího prohlášení v úvěrové smlouvě a ověřen z výpisu z bankovního účtu ve výši [částka]. Na základě výše uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že příjem žalované byl dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek [částka] – [částka] – [částka] – [částka] – [částka] = [částka]. Žalobkyně tak výdaje i příjmy žalované pro stanovení úvěruschopnosti dlužníka před sjednáním smlouvy posoudila řádně a s odbornou péčí. 2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]), žalobkyně doplnila svá tvrzení vztahující se k specifikaci nákladů, jež žalobkyni měly vzniknout v případě ukončení smlouvy o úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně podáním ze dne [datum] uvedla, že náhrada nákladů v případě ukončení smlouvy byla sjednána přímo ve smlouvě, kdy náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele činí [částka] v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň tři měsíce. Tato sazba byla zvýšena na [částka] vydáním sazebníku poplatků žalobkyně s účinností od [datum], v souvislosti s navýšením skutečných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka delším než tři měsíce. Rovněž specifikovala výši kapitalizovaného úroku [částka] za období červenec [rok] – duben [rok]. Zároveň opravila výpočet, k němuž došla při zkoumání úvěruschopnosti žalované, tak, že z částky [částka] odečetla [částka], [částka], [částka] a [částka], čímž dospěla k výsledku [částka]. 3. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Konstatovala, že úvěrová smlouva je neplatná pro porušení povinnosti žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Žalobkyně nedodržela povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy vymezené v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když řádně nezjistila dostatečné informace o příjmech a výdajích žalované, které by byly podloženy relevantními doklady. Pro žalobkyni nemohly být dostačující pouze informace sdělené žalovanou. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovanou prověřila v registru CRIF, [příjmení] a [příjmení], svá tvrzení ničím nedoložila. Žalobkyně tak nezkoumala příjmovou stránku spotřebitele, výdajovou stránku spotřebitele, tedy nezjistila s odbornou péčí, zda bude žalovaná jako spotřebitel schopna na základě uvedených skutečností splácet. Žalobkyně tak neprovedla porovnání příjmů a výdajů žalované, údaji o výdajích žalované nedisponovala, tyto ji nezajímaly. Úvěrová smlouva je proto neplatná. Žalobkyně poskytla žalované [částka], žalovaná již uhradila žalobkyni [částka], tedy ničeho jí nedluží. 4. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. V úvěrové smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po [částka], včetně pojistného [částka] měsíčně, při sjednané úrokové sazbě 15,70% ročně. Z výpisu z internetové databáze bylo zjištěno, že na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě číslo [bankovní účet] byla dne [datum] poukázána platba ve výši [částka]. Přijetí částky [částka] ostatně žalovaná nerozporovala. Žalobkyně tak povinnost pro ni vyplývající z úvěrové smlouvy splnila. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od úvěrové smlouvy, neboť žalovaná byla v prodlení se splacením úvěrových splátek, vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky [částka] (prokázáno dopisem na č. l. 7 spisu). Zmíněný dopis byl dán k poštovní přepravě [datum] jak doloženo poštovním podacím archem. Z přehledu plateb vzal soud za zjištěnou platební morálku žalované, která ke dni odstoupení od úvěrové smlouvy na splátkách za leden až duben [rok] ničeho neuhradila, stejně tak i na splátce za listopad [rok]. Z přehledu je zřejmé, na co byly jednotlivé platby provedené žalovanou započteny, jakož i to, že žalovaná celkem žalobkyni zaplatila [částka]. Tento údaj žalovaná soudu potvrdila. Bylo proto nadbytečné k platbám žalované ve prospěch žalobkyně k důkazu provádět výpisy z účtu žalobkyně, jak žalovaná navrhovala, proto soud tento důkazní návrh zamítl. 6. Po právní stránce soud dospěl k následujícímu závěru. Již z názvu samotné úvěrové smlouvy je zřejmé, že jde o smlouvu spotřebitelskou, na kterou se vztahuje nejen ustanovení § 2395 a následující o. z., smlouvy o úvěru, § 1810 a následující o. z., ale rovněž i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném a účinném do 30. 6. 2017, neboť úvěrová smlouva byla uzavřena dne [datum]. Žalobkyně ve smlouvě vystupuje jako podnikatel, tak jak jej vymezuje ustanovení § 421 o. z., a žalovaná jako spotřebitel dle § 419 o. z.. Soud má za to, že z pohledu ustanovení § 2395 a následující o. z., je smlouva uzavřená mezi účastnicemi řízení platná, žalobkyně jako úvěrující se zavázala žalované jako úvěrované poskytnout [částka], této své povinnosti dostála. Žalovaná se zavázala [částka] včetně sjednaného úroku 15,70% ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], když této své povinnosti ne zcela dostála. Nezaplatila splátky úvěru za listopad [rok], leden – duben [rok], proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila, jak bylo ujednáno v úvěrové smlouvě (viz písmeno O), a jak je tomu v souladu s § 2001 o. z.. Odstoupením od úvěrové smlouvy se závazek zrušil od počátku dle § 2004 odst. 1 o. z., když ve smlouvě bylo uvedeno, že odstoupení od smlouvy nemá vliv na již vzniklé nároky, odstoupením celý do té doby nesplacený úvěr, jakož i veškeré další peněžité závazky se stávají splatnými (§ 2005 odst. 1 o. z.). Odstoupení se dostalo do dispoziční sféry žalované dne [datum] dle § 573 o. z., neboť bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] (viz poštovní podací arch). Žalobkyně má proto právo na náhradu dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] ke dni [datum] (to je k datu odstoupení od úvěrové smlouvy), jehož přesná specifikace byla vymezena v podání žalobkyně ze dne [datum], kdy tento byl vypočten jako rozdíl mezi úrokem vypočteným při uzavření úvěrové smlouvy pro řádné splácení do dne odstoupení a úrokem skutečně žalovanou dosud uhrazeným, kdy se jednalo o rozdíl částky [částka] a [částka], což představuje [částka]. Žalobkyně však v žalobě