6 C 40/2021-29 — Okresní soud v Klatovech

Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal snížení výživného vůči zletilému synovi z důvodu, že od [datum] nemá žádné zaměstnání ani stálé bydlení, nedaří se mu sehnat stálou práci. Naposledy pracoval u firmy [právnická osoba] [obec] od května do října [rok]. K výzvě soudu podání doplnil tak, že žádá snížení výživného na částku [částka] měsíčně, počínaje [datum]. Zároveň sdělil [datum], že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vězení práci nemá. V podání ze dne [datum] uvedl, že výživné za něj hradí přítelkyně, která je i nadále ochotna platit výživné, navrhl stanovit částku [částka] měsíčně. Žalovaný se snížením výživného nesouhlasil, sdělil, že je studentem bez vlastního příjmu. Má pravidelné měsíční výdaje na dojíždění do školy a školní potřeby, mobilní telefon a dostává kapesné [částka] na drobné výdaje. Další nepřímé náklady hradí jeho matka, se kterou žije ve společné domácnosti, přičemž tyto činí [částka] měsíčně, tedy celkem má měsíční náklady minimálně [částka]. Soud jednal a rozhodl dne [datum] v nepřítomnosti účastníků, když žalobce výslovně s jednáním bez jeho účasti souhlasil a žalovaný byl soudem omluven. Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] právní moc [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že jím byla schválena dohoda rodičů, podle níž byly nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], narozen [datum] a nezletilý [celé jméno žalovaného], narozen [datum], svěřeny do péče matky, otec se zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilého [jméno] částkou [částka] měsíčně a nezletilého [jméno] částku [částka] měsíčně. Otec pracoval s příjmem [částka] čistého. Dle potvrzení o studiu ze dne [datum] je žalovaný žákem prvního ročníku denního studia SOŠ a SOU [obec]. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech matky žalovaného soud zjistil, že tato má 2 vyživovací povinnosti, v domácnosti žije se svými dvěma syny a má měsíční příjem ve výši [částka]. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalobce soud zjistil, že tento má 2 dvě vyživovací, nemá žádné příjmy ani žádný majetek. Výživné splácí dle svých možností. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [země], evidence [anonymizováno], jakož i připojeného spisu zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se žalobce nachází ve výkonu trestů odnětí svobody od [datum], výstup z výkonu trestu má stanoven na [datum]. Odsouzen byl Okresním soudem v Klatovech [datum] pro trestný čin dle [ustanovení pr. předpisu], tedy přečin zanedbání povinné výživy, přičemž mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře [anonymizováno] hodin. Žalobce byl za stejný přečin pravomocně odsouzen i v roce [rok]. Nevykonaný trest obecně prospěšných prací mu byl dne [datum] přeměněn na trest odnětí svobody. V současné době není žalobce pracovně zařazen pro nedostatek vhodné práce, nemá žádný pracovní příjem. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. V projednávaném případě soud rozhodoval o návrhu žalobce na snížení výživného, přičemž dospěl k závěru, že takovýto návrh není důvodný. Předně je nutno říci, že žalobce se opakovaně dopouští trestné činnosti, kdy opakovaně byl trestně stíhán pro neplacení výživného vůči žalovanému a jeho nezletilému bratrovi. V současné době se ve výkonu trestu nachází opětovně z důvodu nehrazení výživného, a to z důvodu, že nevykonal nařízené obecně prospěšné práce. Do výkonu trestu se dostal zcela vlastním zaviněním a tato skutečnost, která mu brání v obstarání finančních prostředků, nemůže být dávána k tíži žalovaného. O vyživovací povinnosti bylo soudem naposledy rozhodnuto v roce [rok], přičemž od této doby se změnily poměry jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného, který s vyšším věkem má samozřejmě i vyšší náklady na studium a živobytí. Za této situace by pak bylo zcela v rozporu s dobrými mravy snížit žalobci jeho vyživovací povinnost, když se do své platební neschopnosti dostal vlastním zaviněním. Z výše uvedených důvodů tak soud návrh jako nedůvodný zamítl. Nad rámec soud pouze uvádí, že z úřední činnosti, a sice nahlédnutím do věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], v rámci které bylo žádáno žalobcem o snížení výživného vůči nezletilému synovi, soud zjistil, že byl zpeněžen v rámci exekučního řízení majetek žalobce, dle kterého zbývá deponovaná částka ve výši [částka] u exekutorského úřadu. Pohledávka na výživném patří mezi tzv. přednostní pohledávky, tedy dlužné výživné, jakož i výživné splatné do budoucna je možné hradit z této vymožené částky. Není zde důvod, aby ostatní věřitelé žalobce byli uspokojeni z větší části než jeho děti, vůči nimž má vyživovací povinnost. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému ovšem žádné náklady řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal.