7 C 178/2010-145 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka]. V žalobě uvedl, že se žalovaným měli dohodu o rekonstrukci domu [adresa] v [obec], kterou žalovaný zajišťoval jako stavební dozor. Za rekonstrukci domu [adresa] žalovaný vystavoval žalobci vyúčtování. Žalobce měl zjistit, že mu žalovaný vyúčtoval položku ve výši [částka], která měla pokrýt náklady na mzdy žalobcových zaměstnanců, kteří měli pracovat na domě [adresa]. Žalobce však zjistil, že v době, kdy měli tito žalobcovi zaměstnanci pracovat na domě [adresa], tak pracovali na jiné stavbě, a to výlučně pro samotného žalovaného. Žalobce se žalovaným vedli u zdejšího soudu rozsáhlý spor pod sp. zn. [spisová značka] o proplacení nákladů na rekonstrukci, kde se žalovaný proti žalobci domáhal zaplacení částky ve výši [částka]. Účastníci vedli jednání o smírném vyřešení sporného nároku, kdy žalovaný měl uznávat neoprávněnost proplacené částky ve výši [částka]. V dopise ze dne [datum] měl žalovaný žalobce vyzývat k dodání faktury na částku [částka], kterou by žalobci proplatil. Žalobce měl žalovanému následně zaslat předžalobní výzvu ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku žalobci nezaplatil a ani v tomto rozsahu neomezil nárok v řízení sp. zn. [spisová značka], podal tuto žalobu o zaplacení. 2. Soudem byl ve věci vydán dne [datum] platební rozkaz, proti němuž si žalovaný podal včasný odpor. Ten odůvodnil svým podáním ze dne [datum], kde uvedl, že nárok žalobce vznikl v období od [datum] do [datum], kdy zaměstnanci žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pracovali na rekonstrukci objektu v [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Tito zaměstnanci zde pracovali, neboť skončila rekonstrukce domu [adresa] v [obec]. Žalovaný žalobce opakovaně žádal, aby ukončil pracovní poměr těchto dvou zaměstnanců, což učinil nakonec až dne [datum]. Žalovaný žalobce nesčíslněkrát žádal, aby mu vystavil daňový doklad na zaplacení částky [částka], avšak bezvýsledně. Dopisem ze dne [datum] opětovně žádal žalovaný žalobce o vystavení dokladu na částku [částka] za mzdy a pojistné žalobcových zaměstnanců za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], žalobce opět neměl reagovat, stejně tak jako při dalších jednáních. Žalovaný poukazoval na daňové předpisy, podle kterých mají obchodní vztahy mezi podnikateli probíhat na základě daňových dokladů, tudíž pokud žalobce žalovanému nevystavil na spornou částku daňový doklad, tak pokud by žalobci spornou částku zaplatil, vznikla by mu škoda nesnížením daňového základu a nemožností započítat DPH. Žalobce by tak získal„ černé“ nezdaněné peníze, z nichž by neodvedl DPH, čímž by se dopustil daňového úniku. Pokud by tedy žalobce žalovanému částku [anonymizována dvě slova] řádně vyúčtoval daňovým dokladem, nebylo by co řešit. Podání žaloby se tak žalovanému jevilo jako nepochopitelné. 3. Žalobce následně žalobu doplňoval a měnil. V podání ze dne [datum] uvedl, že nárok uplatňuje jako bezdůvodné obohacení, které spočívá ve výkonech jeho zaměstnanců, kteří v době od [datum] o [datum] pracovali výlučně pro žalovaného, namísto aby pracovali na sjednané rekonstrukci domu [adresa]. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení mzdových nákladů na tyto zaměstnance a úhrady odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které za ně uhradil. K tomu žalobce předložil mzdové listy obou zaměstnanců. 4. Při jednání dne [datum] pak žalobce prostřednictvím právní zástupkyně uvedl, že mzdové náklady a odvody na zaměstnance činí z žalobou uplatněné částky pouze asi [částka] a zbývající část nároku má být jakýmsi užitkem z bezdůvodného obohacení. Toto doplnil v podání ze dne [datum], kde vyčíslil náklady na oba zaměstnance na [částka]. Zbývající část nároku ve výši [částka] měla být částečně peněžitou náhradou za výkon obou zaměstnanců ve výši [částka], jíž žalovaný ušetřil z vlastních prostředků a částka [částka] měla být zhodnocením nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. 5. Řízení bylo následně přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo skončeno rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž soud uložil žalovanému [příjmení] [celé jméno žalobce] zaplatit [anonymizována dvě slova] částku ve výši [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Nárok byl uplatněn jako vypořádání vzájemných investic obou účastníků spojených s rekonstrukcí domu [adresa] v [obec]. Rozsudek byl v podstatném rozsahu potvrzen [název soudu], změněn byl v rozsahu částky ve výši [částka], v němž byla žaloba odvolacím soudem zamítnuta. 6. Poté bylo rozhodnuto o pokračování v projednávané věci. V podání ze dne [datum] uvedl žalovaný, že zaměstnanci pracovali na jeho stavbě s vědomím žalobce, neboť práce na rekonstrukci domu [adresa] skončily ke dni [datum]. Žalobce souhlasil s tím, aby jeho dva zaměstnanci dočasně pracovali pro žalovaného na domě [adresa] v [obec]. Žalovaný uvedl, že žalobce opomněl od mzdových nákladů ve výši [částka] odečíst částku [částka] jako náklad za čerpanou dovolenou, kdy zaměstnanci pro žalovaného nepracovali. Žalovaný opětovně poukazuje na to, že mu žalobce nevystavil daňový doklad a on proto náklady na zaměstnance neuhradil. 7. Podáním ze dne [datum] pak žalobce žalobní nárok omezil o částku ve výši [částka] (specifikována v podání ze dne [datum]) a domáhal se tak zaplacení pouze mzdových nákladů a odvodů za oba zaměstnance za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Soud proto v rozsahu [částka] řízení částečně zastavil. 8. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce je uplatněn za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok], aplikoval soud na projednávanou věc příslušná ustanovení již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), a to za užití ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého platí, že není-li dále v zákoně stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 9. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 10. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 11. Podle ust. § 454 obč. zák. platí, že bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 12. V projednávané věci fakticky nebylo sporu o tom, že zaměstnanci žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pracovali v měsících [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] roku [rok] na stavbě domu [adresa] v [obec] ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný si byl vědom toho, že žalobce těmto svým dvěma zaměstnancům platí mzdy a hradí za ně odvody na zdravotní a sociální pojištění. Byl rovněž srozuměn s tím, že bude muset žalobci jako zaměstnavateli obou pracovníků zaplatit náhradu za to, že tito žalobcovi zaměstnanci pracovali dočasně po dobu [anonymizováno] měsíců výlučně pro něho. 13. Žalobce tvrdil, že žalovaný se bezdůvodně obohatil tím, že jeho zaměstnanci pracovali pro žalovaného bez jeho vědomí. S tím se však soud neztotožňuje. Žalovaný tvrdil, že zaměstnance na svoji stavbu převedl po dohodě se žalobcem. Z věci vedené soudem pod sp. zn. [spisová značka] má soud za zjištěné, že o kolaudaci stavby [adresa] bylo žalobcem a žalovaným požádáno dne [datum]. Rozhodnutím úřadu ze dne [datum] bylo povoleno předčasné užívání stavby a dne [datum] vydal stavební úřad kolaudační rozhodnutí, jímž povolil užívání zrekonstruované budovy. Již v období roku [rok] se v nově zrekonstruované budově [adresa] začaly prodávat nově vzniklé bytové jednotky, poslední byla prodána dne [datum]. Těžko si lze představit situaci, že zaměstnavatel (žalobce) nemá po dobu [anonymizováno] měsíců ponětí, kde pracují [anonymizováno] jeho zaměstnanci, když v rozhodné době tj. od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nemohli tito zaměstnanci již plnit své původní úkoly tj. pracovat na rekonstrukci domu [adresa] v [obec], neboť v té době byla již rekonstrukce ukončena. Za tyto [anonymizováno] měsíce vyplácel žalobce těmto dvěma zaměstnancům mzdu a prováděl za ně zákonné odvody. E-maily ze dne [datum], [datum] a [datum] sděloval žalovaný [jméno] [příjmení], která pro žalobce zpracovávala účetnictví, že„ jejich“ zaměstnanci pro žalovaného v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] odpracovali určitý počet hodin, sdělil rozsah odpracovaných přesčasů a dovolené. Nebylo by logické, aby žalovaný oznamoval žalobcově účetní tyto informace, pakliže by zaměstnance převedl na svoji stavbu bez vědomí jejich zaměstnavatele. Ten proto musel být srozuměn s tím, že jeho zaměstnanci pro žalovaného pracují a nijak proti tomu nezasáhl