4 C 288/2021-42 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v částce [částka], splatný dne [datum], který však žalovaný nesplatil. Žalobkyně uplatňuje kromě jistiny také nárok na poplatek za poskytnutí úvěru v částce [částka] a nárok na smluvní pokutu v částce [částka], nárok na poplatek z prodlení ve výši [anonymizováno] denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce [částka] a zákonný úrok z prodlení. K ústnímu jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se dostavil a uvedl, že si je předmětné půjčky u žalobkyně vědom. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně, s poplatkem v částce [částka] (v případě včasného splacení se slevou pouze v částce [částka]), dále se zavázal zaplatit poplatek za případnou první upomínku v částce [částka], za druhou upomínku [částka] a za náklady vymáhání inkasní agenturou částku [částka] (tj. pro případ prodlení poplatky v celkové výši [částka]). Dále se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] z jistiny za porušení povinnosti pravidelně informovat žalobkyni o svém zaměstnání a smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] z jistiny za porušení povinnosti předložit žalobkyni potvrzení soudu, že vůči němu není vedeno soudní řízení. Žalobkyně doložila poskytnutí částky [částka] žalovanému (č. l. 10). Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Dle uzavřené smlouvy žalovaný obdržel od žalobkyně částku [částka] a zavázal se zaplatit věřiteli poplatek ve výši [částka], v součtu tedy zaplatit částku více než dvojnásobnou. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok (v daném případě [anonymizováno] ročně), svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto v souhrnu tvoří [anonymizováno] z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byl tento poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatku a jeho nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tento poplatek za rozporný s dobrými mravy. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že žalobkyně nabízí jakousi„ slevu“ na poplatku v případě včasného splacení úvěru, toto ujednání se spíše jeví jako kalkul žalobkyně s prodlením spotřebitele, byť by to bylo např. o jeden jediný den, přičemž následek by byl v takovém případě naprosto neúměrný porušení sjednané povinnosti (platba poplatku v rozsahu částky [částka] navíc k jistině a úroku), to vše navzdory tomu, že prodlení spotřebitele je ve smlouvě ještě samostatně sankcionováno smluvní pokutou ve výši [anonymizováno] denně. V neposlední řadě je nutno uvést, že celá smlouva o úvěru je viditelně koncipována v neprospěch spotřebitele, neboť obsahuje množství ujednání o nejrůznějších poplatcích a sankcích, které se stávají nepřehlednými a na kterých se věřitel v případě prodlení dlužníka obohatí o částky vícenásobně převyšující poskytnutou jistinu. Ze všech uvedených důvodů soud pokládá smlouvu o úvěru za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, přičemž neplatná je celá smlouva, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků. Názor krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši [částka] představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, soud mu proto uložil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku [částka]. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci byla výzva odeslána dne [datum], za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne [datum] a s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení dnem [datum], od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbytku soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.). Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., převážný úspěch ve věci měl žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů nárok. Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce [částka] dle položky [číslo] bod 2 ve spojení s položkou [číslo] bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí [částka].