5 C 142/2022-50 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], částky [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohou [číslo] byl předpis splátek, na základě které žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši [částka], kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila svým podpisem. Zavázala se vedle částky [částka] uhradit [částka], spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, tedy celkem [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka připadla na datum [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná shora uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná se k jednání dostavila, uvedla, že skutečně částka [částka] jí byla poskytnuta, ona na ni uhradila [částka]. Poukázala na to, že není v pořádku, aby částka byla navyšována o další poplatky a úroky. Žádala, aby rozdíl mezi částkou jí skutečně poskytnutou a dosud uhrazenou jí bylo umožněno uhradit v přiměřeně prodloužené lhůtě splatnosti dvou měsíců. Souhlasila s tím, aby ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům byla vyslechnuta jako účastnice řízení. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o výplatě, potvrzení o provedené transakci. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] (dále jen společnost) uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovanou. Společnost dopisem ze dne [datum], který byl dán [datum] k poštovní přepravě (jak doloženo podacím archem) informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] její přílohy, jakož i formuláře vzal za prokázané, že byla uzavřena dne [datum] mezi společností, právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když dne [datum] byla žalované předána hotovost ve výši [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná ostatně převzetí částky ve výši [částka] potvrdila na soudním jednání. Smlouvou se žalovaná zavázala vedle částky [částka] zaplatit úrok v celkové výši [částka], za poskytnutí úvěru úplatu ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a za inkaso plateb v hotovosti poplatek ve výši [částka], tedy celkem [částka] v pravidelných 14 měsíčních splátkách po [částka]. 5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z.. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z.. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky, poplatky a splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivostí jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu poplatku za hotovostní inkaso, nákladu na vyhodnocení úvěru i úhradu za poskytnutí úvěru, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky, náklady určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené poplatky a náklady v součtu činí 82% poskytnuté hotovosti, tedy z částky [částka] Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroků víceméně přiměřeného (v daném případě [částka] za 14 měsíců) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků a nákladů v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky poskytnuté. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky a náklady shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou. 6. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., a přiznal žalobkyni právo na zaplacení rozdílu částky skutečně žalované poskytnuté, tj. [částka] a žalovanou uhrazené, tj. [částka], jak tvrdila žalobkyně a žalovaná toto potvrdila. Soud proto v částce [částka] žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k úhradě byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky datovaném [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě [datum] a ve světle § 573 o. z., se tak dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalované [datum]. Dle této výzvy měla žalovaná hradit do deseti dnů od doručení, tzn. do [datum]. Pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost k úhradě též úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z.. V době prodlení výše úroku z prodlení činila 11,75% ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., žalobkyně však požadovala úrok nižší, soud vázán žalobním petitem v tomto rozsahu žalobě vyhověl. 7. S