4 C 44/2023-70 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizováno] [číslo] na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému [anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal [anonymizováno] splácet společně s [anonymizováno] navýšením [anonymizováno] ročně, a to ve [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný [anonymizováno] nesplácel, do doby zesplatnění uhradil pouze částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum]. K automatickému zesplatnění [anonymizováno] došlo ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení [anonymizováno] [částka] (původní [anonymizováno] společně s [anonymizováno] z [anonymizováno] ke dni zesplatnění), smluvní pokuty v částce [částka] a [částka], nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v částce [částka] a smluvního [anonymizováno] a úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. K jednání dne [datum] se žalovaný nedostavil, předvolání společně se žalobou měl řádně doručeny fikcí dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, jak umožňuje § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.. Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému [anonymizováno] v částce [částka] a žalovaný se zavázal splatit jej ve [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] (tj. celkem [částka]). Úroková sazba byla sjednána na [anonymizováno] ročně. Součástí smlouvy je [anonymizováno] kalendář, rozepisující jednotlivé splátky a jejich splatnost. Dle dokladu o vyplacení [anonymizováno] byla částka [částka] připsána na účet žalovaného dne [datum]. Dopisy ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění [anonymizováno]. Okamžitá splatnost [anonymizováno] byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum], předžalobní upomínka je datována [datum]. Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o [anonymizováno] především ve vztahu k ujednanému obchodnímu [anonymizováno] a dospěl k závěru, že [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] ročně je nutné hodnotit jakožto [anonymizováno] v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje [anonymizováno] míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné [anonymizováno] sazby bank pro obdobné [anonymizována dvě slova] se pohybují kolem [anonymizováno] – [anonymizováno] ročně. Soud posoudil smlouvu o [anonymizováno] ve smyslu ust. § 588 o. z. jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy, přičemž tato neplatnost působí od počátku. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako [anonymizováno] a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve [anonymizováno] smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13 EHS a judikatury [anonymizováno] soudního dvora považována za absolutně neplatná, [anonymizováno] se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto [anonymizována dvě slova] (žalovaný jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti [anonymizováno] odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobkyně si ekonomickou schopnost žalovaného splácet [anonymizováno] zjišťoval, jak ostatně sama žalobkyně tvrdí a jak vyplývá i z provedených důkazů (hodnocení klienta, potvrzení o příjmech žalovaného, výpisy z registrů dlužníků…). Úroky, které věřitel požadoval, nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu a autonomie vůle subjektů tak nemůže být bezbřehá. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018-68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018-58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020-80. Zdejší soud neshledal důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat. S ohledem na neplatnost smlouvy o [anonymizováno] soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal částku [částka], aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný doposud na svůj závazek uhradil částku [částka], soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok. Úrok z prodlení náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění, tj. lze akceptovat datum [datum], od něhož žalobkyně úrok požaduje. Úrok z prodlení žalobkyni náleží na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně na úhradu smluvního úroku, smluvních pokut a dalších nákladů jako nedůvodný zamítnut, neboť veškeré tyto náklady nebyly platně sjednány. Pro úplnost soud uvádí, že nevyvodil žádné závěry z listin na [číslo listu] a [číslo], které svědčí o tom, že žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Smlouva byla shledána neplatnou z jiných důvodů, než je nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti, obsah listin proto není pro výsledek tohoto řízení podstatný. Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., převážný procesní úspěch měl v tomto řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.