5 C 139/2023-40 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně z částky [částka], rovněž se domáhala úhrady kapitalizovaného úroku ve výši [částka], což však byl fakticky součet nesplaceného úroku [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], inkasního poplatku ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a postoupeného smluvního úroku ve výši [částka]. Rovněž požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Dále požadovala zaplacení částky [částka] představující smluvní pokutu 0,1% denně z jistiny za období od [datum] do [datum]. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit rovněž příslušenství ve výši [částka], to vše ve 14ti měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka tak měla být uhrazena do [datum]. Žalovaná uhradila toliko [částka]. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], když o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná shora uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně, když u ní byla zachována 10ti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Předvolání k jednání bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. 3. Žalovaná se k jednání dostavila, uvedla, že dle smlouvy jí bylo skutečně poskytnuto [částka], když postupnými platbami již uhradila [částka]. 4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel z rámcové i dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, potvrzení o provedené transakci, jakož i z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za zjištěné, že společnost [právnická osoba] (dále jen společnost) uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovanou. Společnost dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo podacím archem. 5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] její přílohy vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností, a žalovanou, když dne [datum] byla žalované předána hotovost ve výši [částka], což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy a v průběhu soudního řízení potvrdila. Žalovaná se zavázala [částka] včetně úroku ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka], tedy celkem [částka] uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po [částka]. 6. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu poplatku za hotovostní inkaso, nákladů na vyhodnocení úvěru i úhradu za poskytnutí úvěru, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky, náklady určila, a proč právě v dané výši. Uvedené poplatky a náklady v součtu činí 76 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky [částka], včetně požadovaného úroku pak 86% poskytnuté částky. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného (v daném případě [částka] za 14 měsíců) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků a nákladů v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky poskytnuté. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky a náklady shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018-80, který obdobnou věc řešil. 7. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z.. Společnost jako právní předchůdce žalobkyně předala žalované hotovost ve výši [částka], žalovaná stejnou částku proto měla vrátit. V rozsahu [částka] žalovaná takto poskytnutou částku vrátila právnímu předchůdci žalobkyně a v rozsahu [částka] žalobkyni a to již před podáním žaloby, jak vyplynulo z žalobních tvrzení a bylo podpořeno žalovanou na soudním jednání. Soud proto žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku je patrno. Součástí žalobou uplatněné částky byla i smluvní pokuta ve výši [částka], která byla rovněž zamítnuta, neboť ujednání o smluvní pokutě patří do oddílu 3 utvrzení dluhu o. z., konkrétně upraveno v § 2048 a následující o. z., a bylo sjednáno pro případ porušení povinnosti žalované včas a řádně hradit sjednaný závazek. Toto ujednání o smluvní pokutě však má akcesorickou povahu a je existenčně závislé na závazku hlavním. Ten však byl soudem shledán neplatným, proto bylo shledáno neplatné i ujednání o smluvní pokutě. 8. Soud sice k důkazu provedl formulář pro standardní informace s přílohou, ale nedovodil z nich pro věc