5 C 168/2023-74 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že nabyla předmětnou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřená se společností [právnická osoba] Tento původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, v upomínce byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil [částka] a dále smluvní pokuty ve výši [částka]. Původní měřitel poskytl úvěr pro prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Úvěr byl vyplacen žalované v [datum], a to převodem na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalobkyně se domáhala úhrady žalobou uplatněné částky toliko z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Po zahájení jednání, a to podáním doručeným soudu dne [datum], vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu částky [částka], když tato částka byla původnímu věřiteli uhrazena. Žalovaná dne [datum] uhradila [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], dne [datum] [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] [částka] a dne [datum] rovněž [částka]. Žalobkyně vzala žalobu zpět rovněž co do úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka]. 3. Soud usnesení ze dne 18. 9. 2023, č. j. 5 C 168/2023-64 vyzval žalovanou, aby ve lhůtě třech dnů od doručení daného usnesení se vyjádřila, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude předpokládat, že se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Dané usnesení žalovaná osobně převzala [datum], v uvedené lhůtě se nevyjádřila, na jednání soudu dne [datum] vyslovila souhlas s částečným zpětvzetím. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z uvedené částky dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. 5. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího seznamu. Z těchto listin vzal za prokázané, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, když touto smlouvou pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. 6. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 7. Žalobkyně k důkazu předložila celkem čtyři smlouvy o úvěru [číslo] s tvrzením, že na jejich základě jejich právní předchůdce, [právnická osoba], poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Uvedla však, že nepožaduje žalobou uplatněnou částku z titulu dluhu na úvěru, ale toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto zjišťoval, zda částka [částka] byla skutečně na účet žalované poukázána. V tomto směru vzal za prokázané z výpisu z účtu, že na účet číslo [bankovní účet], tedy na číslo účtu uvedeného ve smlouvách o úvěru jako číslo účtu žalované byla poukázána celková, žalobkyní tvrzená částka [částka]. Tato byla poukázána postupnými platbami [datum] platbou ve výši [částka], [datum] platbou ve výši [částka] a [datum] platbou [částka]. Žalovaná ostatně nerozporovala, že na svůj účet platby v souhrnné výši [částka] obdržela. 8. Žalobkyně byla usnesením ze dne 31. 7. 2023, č. j. 5 C 168/2023-34 (právní moc 1. 8. 2023), vyzvána, aby uvedla a prokázala, jakou částku žalovaná z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] již uhradila. Na uvedenou výzvu bylo reagováno již výše zmíněným částečný zpětvzetím žaloby s tvrzením, že žalovaná od [datum] do [datum] celkem uhradila [částka]. Žalovaná toto tvrzení nesporovala, když na prvním soudním jednání tvrdila, že uhradila [částka], avšak platby v uvedené výši soudu nedoložila. 9. Žalobkyně žalobou uplatněnou částku požadovala uhradit z titulu bezdůvodného obohacení v intencích § 2991, odst. 1 o. z., když soud se s touto právní kvalifikací zcela ztotožnil. V jednotlivých smlouvách o úvěru, které byly k důkazu stran žalobkyně předloženy, byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 56,55 %, 59,75 %, 61,30 % ročně. Takto sjednané smlouvy o úvěru jsou neplatná právní jednání, a to jako celek pro jejich rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně a žalovaná ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami pro poskytování úvěrů či půjček. Je obecně známo, že průměrná úroková sazba při daném typu úvěru nemůže činit přes 50 % ročně. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Právě takto sjednaný vysoký úrok činí úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou. 10. Vzhledem k tomu, že poskytnuté plnění žalované bylo posuzováno jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2991 odst. 1 o. z., přísluší žalobkyni rozdíl mezi částkou žalované poskytnutou, tj. [částka] a dosud uhrazenou, tj. [částka], proto soud uložil povinnost žalované uhradit žalobkyni [částka], tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o plnění z titulu bezdůvodného obohacení, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního zástupce k úhradě peněžitého plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Takováto výzva byla obsažena ve výzvě datované [datum], která byla dána k poštovní přepravě téhož dne, jak prokázáno podacím lístkem. Ve smyslu § 573 o. z. se daná výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalované [datum]. Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do třech dnů, to znamená do [datum], pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. 11. S ohledem na shora uvedené závěry byla žaloba co do zbývající části předmětu sporu zamítnuta, tak jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno. 12. Žalobkyně vzala žalobu zpět z části, v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, když částku [částka] žalovaná postupnými platbami, a to před podáním žaloby, zaplatila. Žalobkyně by proto byla povinná dle § 146 odst. 2 první věta o. s. ř. hradit náklady řízení žalované. Lze mít za to, že v tomto rozsahu nebyla žalobkyně úspěšná. Co do zbývající části předmětu sporu byla žalobkyně převážně úspěšná (neúspěch v rozsahu vymezeném ve výroku III. daného rozsudku). Lze proto dovodit, že žalovaná byla ve sporu úspěšná co do výše 64 % předmětu sporu, neúspěšná co do výše 36 % předmětu sporu, měla by proto právo na 28 % svých účelně vynaložených nákladů dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno. 13. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované uvedenou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách p