5 C 214/2023-44 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u Okresního soudu Plzeň-jih dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedla, že uvedenou částku požaduje po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení, když mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši [částka] a odměnu za administrativní činnosti ve výši [částka], to vše v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] při datu poslední splátky [datum]. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož data. Žalovaný na uvedené pohledávce uhradil toliko [částka] do okamžiku postoupení pohledávky, a od postoupení pohledávky do sepisu žaloby [částka]. Žalovaný rozdíl mezi poskytnutou částkou a dosud uhrazenou neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Okresní soud Plzeň-jih usnesením ze dne [datum] vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech Okresní soud v Klatovech nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř., předvolání k jednání bylo žalobkyni doručeno [datum]. 3. Žalovaný se k soudnímu jednání dostavil, nezpochybnil žalobou uplatněnou částku, domáhal se její úhrady ve splátkách. 4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 5. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejich příloh, z nichž vzal za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v seznamu, příloze k uvedené smlouvě, byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu figuruje pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě [datum], jak prokázáno oznámením a podacím lístkem. 6. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena kartou zákazníka a smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřená dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], a to na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vedle poskytnutého úvěru uhradit též úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], to vše v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka]. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě dne [datum] poukázal částku [částka]. Žalovaný nerozporoval převzetí uvedené částky. Rovněž žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně o výši částky, kterou žalovaný z titulu uvedené smlouvy uhradil, kdy se jednalo v součtu o částku [částka], z toho [částka] do postoupení pohledávky a [částka] od postoupení pohledávky do sepisu žaloby. 7. Soud se ztotožnil s právním posouzením žalobkyně dané věci, kdy jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená a k důkazu předložená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatným právním jednáním ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi smluvními stranami byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky uhradit též poplatek ve výši [částka] představující 18 % z poskytnuté částky a dále úrok ve výši [částka] představující 109,95 %, z poskytnuté částky. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel si navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků, jak bylo učiněno v daném případě, kdy je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním tohoto poplatku za současného souběhu nepřiměřeně vysokého úroku, věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou [částka] a žalovaným dosud uhrazenou [částka] je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit (viz výrok I. rozsudku). 8. Soud nedovodil okamžik prodlení od [datum], jak požadovala žalobkyně, odvíjejícího se od oznámení o zesplatnění, jež bylo datováno [datum], podle něhož částka měla být uhrazena do 10 dnů od doručení, a to z toho důvodu, že k tomuto oznámení nebyla předložena žádná listina, z níž by bylo zřejmé, že oznámení se dostalo do dispoziční sféry adresáta - žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud ji proto nemohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, kdy oznámení o zesplatnění se dostalo do dispoziční sféry adresáta. Soud nemá povinnost toto poučení činit jinak, než v rámci soudního jednání, a není povinností soudu za tímto účelem odročovat jednání. Soud proto okamžik prodlení odvodil od oznámení o postoupení pohledávky, jež bylo datováno [datum], a které bylo dáno k poštovní přepravě [datum]. Ve světle § 573 o. z. se oznámení dostalo do dispoziční sféry adresáta dne [datum]. Dle obsahu této výzvy měl žalovaný plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do [datum], a pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. činila ke dni prodlení 11,75 % ročně. Soud vázán žalobním petitem, žalobě vyhověl co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. S ohledem na uvedený závěr soud žalobu zamítl v rozsahu vymezeném výrokem II. daného rozsudku. 9. Soud sice jako důkazu provedl informace o zpracování osobních údajů a splátkový kalendář, ale z těchto listin nedovodil pro věc žádných významných zjištění. 10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou i podacím lístkem. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do výše 89 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 11 % předmětu sporu, má proto právo na 78 % svých účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka], za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, třemi režimními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka], dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka], když 78 % představuje [částka]. V této souvislosti je třeba zmínit nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2717/08 ze dne [datum], kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladu řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu,