5 C 89/2023-62 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů řízení. Konstatovala, že původní věřitel, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované [datum] úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tento splatit nejpozději do [datum]. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka]. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na kterou se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, následně souhlasila se zněním úvěrové smlouvy, jak jí byla k její žádosti původním věřitelem poskytnuta. Úvěrová smlouva byla podepsána prostřednictvím uvedení zvoleného hesla a případně podpisového SMS kódu. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Pohledávka z titulu uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na společnost [právnická osoba] dne [datum], a téhož dne dále na žalobkyni. Žalovaná na úvěrové částce ničeho neuhradila, a to i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek byly postoupeny na společnost [právnická osoba] V uvedeném seznamu figuruje pohledávka za žalovanou. Dále byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní jako postupníkem smlouva o postoupení pohledávek dne [datum], na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. Rovněž v tomto seznamu figuruje pohledávka za žalovanou. [právnická osoba], dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno oznámením č. l. 22 spisu). 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal za prokázané, že ta byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou jako klientem. Uvedenou smlouvou se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], když žalovaná se zavázala tento uhradit společně s poplatkem za zápůjčku ve výši [částka] a poplatkem za prodloužení ve výši [částka] do [datum]. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že smluvní strany se dohodly na odložení termínu splatnosti o 30 dní za zmíněný poplatek [částka]. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že z účtu původního věřitele dne [datum] na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě odešla platba ve výši [částka]. 5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, uzavírala se prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni pak byla postoupena pohledávka za žalovanou od jejího právního předchůdce. Soudu v tomto případě žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který představuje 190 % poskytnuté částky. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, si takovýmto způsobem navyšoval odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, a to prostřednictvím poplatků za poskytnutí úvěru, když odměnou za poskytnutí úvěru má být úrok. Výše úroků však v daném případě z uzavřené úvěrové smlouvy nevyplývá. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku ve výši 190 % poskytnuté částky zcela nepochybně věřitel obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany, a to ani odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Sjednání takto vysokého poplatku za poskytnutí úvěru nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou. 6. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., a přiznal žalobkyni právo na zaplacení rozdílu částky skutečně žalované poskytnuté, tj. [částka] a žalovanou uhrazené, tj. [částka], jak tvrdila žalobkyně a žalovaná toto tvrzení nerozporovala. Žalovaná nedoložila jediný důkaz o tom, že by na částce [částka] cokoli uhradila. Soud proto uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila o [částka], proto je povinna tuto částku žalobkyni vrátit jako ochuzené. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Výzva k úhradě byla obsažena v předžalobní upomínce ze dne [datum], podle níž měla žalovaná platit do třech dnů, tzn. do třech dnů ode dne doručení dané výzvy. Daná výzva byla dána k poštovní přepravě [datum], jak prokázáno podacím lístkem, tzn., že výzva se dostala do dispoziční sféry adresáta [datum] v souladu s § 573 o. z. Žalovaná tak měla plnit do [datum], pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení v souladu s § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k datu [datum] činila 15 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úrok 8,25 %, soud vázán žalobním petitem ji v tomto směru vyhověl. 7. S ohledem na shora prezentované závěry soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když částka [částka] představovala již výše zmíněný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a částka [částka] představovala poplatek za prodloužení splatnosti. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnice je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná by mě