6 C 41/2023-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 13 713 Kč s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 6 400 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 240 Kč do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle sdělení žalobkyně žalovaná ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy uhradila 4 262 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 8 000 Kč, dlužným poplatkem ve výši 2 888 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 411,60 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 173,33 Kč, úrokem ve výši 24,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 3 325 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 185 Kč do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle sdělení žalobkyně žalovaná ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy uhradila 6 250 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 2 315,59 Kč, dlužným poplatkem ve výši 509,11 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 081,87 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 752,66 Kč, úrokem ve výši 27,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 315,89 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 315,59 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná uvedené částky ani přes písemné upomínky neuhradila. 3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], žalovaná se nedostavila, neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, předvolání se žalobou jí bylo doručeno dne [datum]. Soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř., věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Zástupce žalobkyně setrval na podané žalobě. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], jejímž obsahem je poskytnutí částky 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením 3 325 Kč, které sestává z úroku 825 Kč, administrativního poplatku v částce 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 1 500 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku 8 325 Kč ve 45 týdenních splátkách. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], jejímž obsahem je poskytnutí částky 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením 6 400 Kč, které sestává z úroku 1 600 Kč, administrativního poplatku v částce 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 3 200 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku 14 400 Kč v 60ti týdenních splátkách. Žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. 5. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. [obec] mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. [příjmení] způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předloženou smlouvu ve smyslu § 588 o.z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byly smlouvy mezi účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Podle § 1813 o.z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. O okolnostech sjednání smlouvy nemá soud žádné informace, nemohl tedy zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky/úvěru na 5 000 Kč činí celkem částku 3 325 Kč a u půjčky/úvěru na 8 000 Kč činí celkem částku 6 400 Kč. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalované za zápůjčku poplatek ve výši 66,5 a 80 % z částky, která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. 25 Co 169/2017–64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkaze