4 C 127/2024-32 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o , Anonymizováno, , na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v částce , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí , Anonymizováno, poplatek ve výši , částka, a jistinu i poplatek splatit ve lhůtě do , datum, . Žalovaná však své smluvní závazky nesplnila, když ke dni podání návrhu neuhradila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje jistinu a poplatek v částce , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce , částka, a smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .2. K ústnímu jednání dne , datum, se obě účastnice omluvily, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř..3. Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku , částka, a žalovaná se zavázala splatit ji společně s poplatkem ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, . Dle smlouvy se dále zpoplatňuje prodloužení splatnosti o , Anonymizováno, dní poplatkem , Anonymizováno, ,5% z výše aktuálně dlužné jistiny (bod 2.4.) Dle smlouvy má věřitel dále nárok na smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (čl. 2.3 Smlouvy). Dále má věřitel nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním, kdy tyto náklady jsou vyčísleny částkami uvedenými v tabulce pod bodem 2.3 smlouvy (např. , částka, za písemnou upomínku). Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, poukázala na účet žalované částku , částka, . Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , dále před podáním žaloby dopisem žalobkyně ze dne , datum, .4. Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o , Anonymizováno, a dospěl k závěru, se jedná o neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. z níže uvedených důvodů. V daném případě žalobkyně poskytla žalované částku , částka, na dobu pouhého 1 měsíce s poplatkem ve výši 32,5 % z jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na který byly prostředky poskytnuty, naprosto nepřiměřená. Odměnou za poskytnutí úvěru má být přiměřeně vysoký úrok, nikoli jednorázový poplatek takové výše. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde sice jedná o úvěr „bez úroku“, nicméně pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě poplatek v částce , částka, , pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 390 % ročně. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě figurují další citelné sankce vztažmo k prodlení žalované. Jedná se nejen o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale dále poplatky spojené s upomínáním, což představuje např. částku , částka, za každou písemnou upomínku, , částka, za předání spisu internímu oddělení, , částka, za předání spisu inkasní agentuře atd.. Není bez významu, že v daném případě bylo v rozmezí 5 týdnů žalované zasláno 5 upomínek a za tuto činnost jsou požadovány náklady v částce 5 x , částka, , tj. , částka, , což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. Upomínat dlužníka každý týden rozhodně účelné není a je evidentní, že žalobkyně tak činí účelově. Poplatky specifikované ve smlouvě pod bodem 2.3 jakožto účelně vynaložené náklady jsou svou výší nepřiměřené povaze a náročnosti úkonů, které jsou k nim přiřazeny. Je sice pravdou, že dlužník je povinen plnit včas a za prodlení má nést přiměřené sankce, zde se však povaha, výše a četnost sankčních ujednání jeví tak, že věřitel s prodlením klienta přímo a dopředu kalkuluje a na tomto případném prodlení má záměr se obohatit. Dále je nutno zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospívá soud k závěru, že právní jednání takového obsahu by nemělo požívat právní ochrany a vyhodnocuje jej jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud rovněž vychází ze závěrů Krajského soudu v Plzni, prezentovaných např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne , datum, , 25 Co 292/2018-68 ze dne , datum, či 25 Co 293/2018-58 ze dne , datum, a 25 Co 107/2020-80.5. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, dle tvrzení žalobkyně doposud neuhradila ničeho (toto tvrzení nebylo nijak zpochybněno), žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila, tj. částky , částka, . Soud proto výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci byla výzva k plnění celého splatného závazku realizována dopisem ze dne , datum, , který dle podacího lístku věřitel odeslal téhož dne a poskytl ve výzvě žalované lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbývajícím rozsahu soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.), neboť další uplatňované částky s příslušenstvím nebyly platně sjednány.6. Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesní úspěch účastnic v tomto sporu lze považovat přibližně za rovnocenný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.7. Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. , hodnota, ve spojení s položkou č. , hodnota, sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl na poplatku činí , částka, .