4 C 167/2024-45 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému sjednanou částku úvěru , částka, , kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem a poplatky v částce , částka, splatit v 78 týdenních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud pouze částku , částka, , žalobkyně požaduje pouze částku , částka, z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.K ústnímu jednání dne , datum, byla žalobkyně omluvena, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků § 101 odst. 3 o. s. ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši , částka, , celkem tedy , částka, . Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku , částka, . Žalovaný byl upomínána žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se předně zabýval listinou označenou jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku , částka, a zavázal se zaplatit věřiteli úrok a poplatky v částce , částka, . Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří přes 113 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši , částka, představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku již zaplatil částku , částka, , zbývá mu tedy doplatit částku , částka, , jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši požadované žalobkyní, ale až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, , který dle předloženého podacího lístku věřitel odeslal dne , datum, a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o.z.). Za výzvu k plnění soud pokládá oznámení o postoupení pohledávky, žádná dřívější soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. , datum, , mohlo tedy nastat prodlení žalovaného.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 3 o. s. ř.. Žalobkyně měla vzhledem k předmětu sporu neúspěch pouze v nepatrné části, má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po , částka, (tj. , částka, ), 3x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, 21 % DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a soudní poplatek ve výši , částka, , celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku , částka, . V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a částka nepřesahuje , částka, . Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Výrokem IV. soud uložil žalovanému zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatil soudní poplatek v částce , částka, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí , částka, .