4 C 322/2023-68 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž podkladě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úroky a poplatky v celkové částce , částka, , celkem tedy zaplatit částku , částka, , a to ve 21 měsíčních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná doposud neuhradila na předmětný závazek ničeho.2. , Anonymizováno, čj. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti mj. v rozsahu uzavírání, vypovídání či změny podmínek jakékoli smlouvy. Žalovaná trpí vrozenou a trvalou , Anonymizováno, a jejím opatrovníkem byla jmenována , jméno FO, . Soud tuto skutečnost sdělil žalobkyni, která následně žalobní nárok omezila na částku , částka, s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu vzala žalobu zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno usnesením zdejšího soudu čj. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, .3. K ústnímu jednání dne , datum, se opatrovnice žalované nedostavila, svou neúčast omluvila , podezřelý výraz, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř..4. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku , částka, , žalovaná se zavázala tuto částku splatit společně s poplatky ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to ve 20 měsíčních splátkách po , částka, a poslední splátce po , částka, . Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaná doposud na tuto pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla upomínána žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .5. Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný, a to ze dvou důvodů. První důvod neplatnosti je dán nezpůsobilostí žalované předmětnou smlouvu uzavřít, když žalovaná trpí vrozenou a trvalou , podezřelý výraz, , v jejímž důsledku není plně svéprávná (§ 581 o.z.). Druhým důvodem neplatnosti smlouvy je její rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z..6. Žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku , částka, a zavázala se zaplatit věřiteli poplatky v částce , částka, (celkem , částka, ). Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří téměř 125 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatkům a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.7. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalované ve výši , částka, představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a 2993 o.z.. Soud proto konstatuje, že po částečném zpětvzetí žaloby je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, důvodný a žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení od , datum, (podání žaloby), na který má žalobkyně nárok dle § 1970 obč.zákoníku a jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).8. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně vzala žalobu v rozsahu více než jedné poloviny žalované částky zpět, což představuje užití § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., kdy žalobkyni v tomto rozsahu stíhá povinnost k náhradě nákladů řízení (ke zpětvzetí nedošlo pro chování žalované). Ačkoli lze akceptovat, že žalobkyně nejspíše nevěděla o tom, že žalovaná nebyla způsobilá k uzavření úvěrové smlouvy, je nutno vzít v úvahu, že je zde ještě druhý důvod neplatnosti smlouvy, a tou je její rozpor s dobrými mravy (viz. výše). I pakliže by tedy žalovaná nebyla osobou s omezenou svéprávností a žalobkyně by žalobu neomezila, neuspěla by ve stejném rozsahu, v němž vzala žalovanou částku zpět. Procesní úspěch a neúspěch obou účastnic v tomto sporu je proto nutno pokládat za rovnocenný a dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. nemá žádná z nich na náhradu nákladů právo.9. Výrokem III. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. , hodnota, ve spojení s položkou č. , hodnota, ) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti poplatku z klasického (nikoli elektronického) návrhu činí , částka, .