4 C 336/2023-67 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, , zdejšímu soudu postoupeným dne , datum, , se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši , částka, a jistinu i poplatek splatit do , datum, . Žalovaný však své smluvní závazky nesplnil. Žalobkyně požaduje jistinu v částce , částka, , poplatek v částce , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce , částka, a smluvní pokutu v částce , částka, .K ústnímu jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaná se nedostavila, předvolání se žalobou měla doručeny fikcí dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř..Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční částku , částka, a žalovaný se zavázal splatit ji společně s poplatkem ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, . Dle smlouvy se dále zpoplatňuje prodloužení splatnosti o , Anonymizováno, dní poplatkem , Anonymizováno, z výše aktuálně dlužné jistiny (čl. 2.4 Smlouvy). Věřitel má dále dle nárok na smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1 % denně (čl. 2.3 Smlouvy). Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, poukázala žalobkyně na účet žalovaného částku , částka, . Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu upomínkami ze dne , datum, , , datum, (2x), , datum, a , datum, , před podáním žaloby pak dále , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o zápůjčce a dospěl k závěru, se jedná o neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. z níže uvedených důvodů. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, na dobu necelého jednoho měsíce, s poplatkem ve výši 32,52 % z jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na který byly prostředky poskytnuty, nepřiměřeně vysoká. Odměnou za poskytnutí úvěru má být přiměřeně vysoký úrok, nikoli jednorázový poplatek takové výše. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde sice jedná o úvěr „bez úroku“, nicméně pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě poplatek v částce , částka, , pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 390 % ročně. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě figurují další citelné sankce vztažmo k prodlení žalovaného. Jedná se nejen o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale dále poplatky spojené s upomínáním, což představuje např. částku , částka, za každou písemnou upomínku, , částka, za předání spisu , Anonymizováno, , , částka, za předání spisu , Anonymizováno, atd.. Není bez významu, že v daném případě bylo v rozmezí 5 týdnů žalovanému zasláno 5 upomínek (dvě z nich stejného data) a za tuto činnost jsou požadovány náklady v částce 5 x , částka, , tj. , částka, , což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. Upomínat dlužníka každý týden účelné není a je evidentní, že žalobkyně tak činí účelově. Poplatky specifikované ve smlouvě pod bodem 2.3 jakožto účelně vynaložené náklady jsou svou výší nepřiměřené povaze a náročnosti úkonů, které jsou k nim přiřazeny. Dále dle čl. 2.3 smlouvy v případě prodlení se splácením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají součástí jistiny zápůjčky, což vede k dalšímu navyšování dlužné částky. Je sice pravdou, že dlužník je povinen plnit včas a za prodlení má nést přiměřené sankce, zde se však povaha, výše a četnost sankčních ujednání jeví tak, že věřitel s prodlením klienta přímo a dopředu kalkuluje a na tomto případném prodlení má záměr se obohatit. Dále je nutno zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospívá soud k závěru, že právní jednání takového obsahu by nemělo požívat právní ochrany a vyhodnocuje jej jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud rovněž vychází ze závěrů Krajského soudu v Plzni, prezentovaných např. v rozhodnutích čj. , spisová značka, ze dne , datum, , , spisová značka, ze dne , datum, či , spisová značka, ze dne , datum, a , spisová značka, .S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2 991, § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je výzvou k plnění (s prokázaným odesláním žalovanému) dopis žalobkyně ze dne , datum, , který dle podacího lístku žalobkyně odeslala dne , datum, a poskytla ve výzvě žalovanému lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o.z.). Soud dále zamítl žalobu v rozsahu požadavku na zaplacení poplatku, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání, neboť tyto nároky nebyly platně smluvně sjednány.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.. Převážný procesní úspěch měl v tomto sporu žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.