4 C 362/2023-44 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku , částka, se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku , částka, (navýšeno o úrok a poplatky v celkové částce , částka, ), a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud pouze splátku ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny v částce , částka, , úroku v částce , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy v částce , částka, , úhrady za administrativní činnost v částce , částka, , úhrady za inkaso splátek v hotovosti v částce , částka, , smluvní pokuty v částce , částka, , úrok za období od , datum, do , datum, v částce , částka, a zákonný úrok z prodlení do , datum, v částce , částka, .K ústnímu jednání dne , datum, se žalovaný nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, . dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úrokem a poplatky ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Z tvrzení žalobkyně je zřejmé a z výpisu splátek plyne, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy pouze částku , částka, . Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako „Smlouva o úvěru“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutno hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku , částka, a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce , částka, , celkem tedy , částka, . Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří 86 % z půjčené jistiny. Jakékoli poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky, poplatky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaný jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši , částka, představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku zaplatil částku , částka, , zbývá mu tedy doplatit , částka, . Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, , který dle podacího lístku věřitel odeslal dne , datum, . Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, , žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k plnění do , datum, , dnem , datum, se tedy žalovaný ocitl v prodlení, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť ostatní příslušenství, poplatky a smluvní pokuta nebyly platně smluvně sjednány.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně měla v tomto sporu převážný procesní neúspěch, žalovanému však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. , hodnota, bod 2 ve spojení s položkou č. , hodnota, bod 1b) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti poplatku z klasického (nikoli elektronického) návrhu činí , částka, .