4 C 363/2023-48 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úrokovým navýšením 66,8 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, (se sjednaným pojištěním činila splátka , částka, měsíčně). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, právní předchůdce žalobkyně proto úvěr zesplatnil a dopisem ze dne , datum, vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná celkem na svůj závazek uhradila částku , částka, . Pohledávka byla na s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni.K jednání dne , datum, se žalovaná nedostavila, předvolání společně se žalobou měla řádně doručeny fikcí dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované, jak umožňuje § 101 odst. 2, 3 o. s. ř..Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Aktivní legitimaci žalobkyně má soud prokázanou ze společného prohlášení žalobkyně a společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalované úvěr v částce , částka, a žalovaná se zavázala splatit jej ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , celkem tedy zaplatit částku , částka, . Úroková sazba byla sjednána na 66,80 % ročně. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka , částka, připsána na účet žalované dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu, před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzývána k zaplacení dopisem žalobkyně ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o úvěru především ve vztahu k ujednanému obchodnímu úroku a dospěl k závěru, že úrok ve výši 66,80 % ročně je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank pro obdobné spotřebitelské úvěry se pohybují kolem 15 % ročně. Soud posoudil smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 580 a 588 o. z. jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy, přičemž tato neplatnost působí od počátku. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalované, která tedy text smlouvy těžko mohla ovlivnit. , adresa, lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaná jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích čj. , spisová značka, ze dne , datum, , , spisová značka, ze dne , datum, či , spisová značka, ze dne , datum, a , spisová značka, . Zdejší soud neshledal důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud na tuto pohledávku uhradila částku , částka, , uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok, ale až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, , který dle podacího lístku věřitel odeslal dne , datum, a poskytl ve výzvě žalované lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnut, neboť veškeré další položky (obchodní úrok, smluvní pokuta, poplatky) nebyly platně sjednány.Na náklady řízení se vztahuje § 142 odst. 2 o. s. ř. a na jejich částečnou náhradu by měla nárok procesně převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. , hodnota, bod 2 ve spojení s položkou č. , hodnota, bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti poplatku z klasického (nikoli elektronického) návrhu činí , částka, .