5 C 126/2024-44 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, a dále tento požadovala od , datum, . Konstatovala, že její právní předchůdce, , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě, níž poskytl žalované hotovost ve výši , částka, v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zároveň se žalovaná zavázala , částka, včetně kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , odměny za zpracování ve výši , částka, a částky za flexibilní splácení ve výši , částka, uhradit ve 12měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však uhradila toliko , částka, . Žalobkxyně z titulu bezdůvodného obohacení se domáhala částky , částka, . Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, a dále tento požadovala z jistiny od , datum, do zaplacení v zákonné výši. Konstatovala, že její právní předchůdce, , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě, níž žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy hotovost ve výši , částka, a zavázala se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem , částka, , odměnou za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, a za zpracování ve výši , částka, ve 12měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však uhradila toliko , částka, . Žalobkyně se domáhala z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení , částka, . Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož data.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovanou. Uvedená společnost dopisem ze dne , datum, informovala žalovanou o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.4. Soud provedl důkazní řízení, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši , částka, . Žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázala se , částka, včetně úroku ve výši , Anonymizováno, , částky představující zpracování , částka, , částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, a , částka, uhradit v měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši , částka, , převzetí této částky žalovaná stvrdila svým podpisem. Zavázala se , částka, včetně úroku ve výši , částka, , částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, a , částka, a částky za zpracování ve výši , částka, uhradit v měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.6. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o půjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu za poskytnutí zápůjček v podobě nejen úroků, ale i částek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, za administrativní činnosti a komfortní splácení, aniž by bylo uvedeno, jak tyto částky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Žalobkyně vědoma si této skutečnosti požadovala proto z titulu bezdůvodného obohacení po žalované úhrady jen rozdílů mezi částkami poskytnutými a žalovanou zaplacenými.7. Soud vztah účastnic posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Žalovaná v prvém případě zaplatila z poskytnutých , částka, , částka, , zbývá doplatit , částka, . V druhém případě obdržela , částka, a zaplatila , částka, , zbývá doplatit , částka, . Soud proto žalobě vyhověl tak jak z výroků rozsudku pod body I., III. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění, které se žalované dostalo dopisem z , datum, , který byl dán k poštovní přepravě dne , datum, , jak doloženo podacím archem a dle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta dne , datum, . Dle něj měla žalovaná plnit do 10 dnů od doručení, tedy do , datum, , pokud tak neučinila dnem , datum, se ocitla v prodlení dle § 1968, § 1971 o. z. a je povinna hradit úrok z prodlení, jehož výše požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal od uvedeného data úrok z prodlení požadovaný žalobkyní, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroků II. a IV. je patrno.8. Z informace o zpracování osobních údajů a žádostí o spotřebitelský úvěr soud pro věc nedovodil žádných zjištění, s ohledem na shora prezentovaný závěr.9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 ods