5 C 280/2023-66 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení, dále úroku kapitalizovaného ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 22,68 % ročně a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytl žalované hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zároveň se zavázala [částka] včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnosti ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Při uzavření smlouvy si zvolila doplňkové služby, za které se zavázala platiti [částka] (poplatek za životní pojištění) a [částka] (poplatek za asistenční služby). Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Kč. Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení v zákonné výši. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] z jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 20,74 % ročně a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy hotovost ve výši [částka] a zavázala se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem [částka], odměnou za administrativní činnosti [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 80 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Rovněž si zvolila doplňkové služby, za něž se zavázal zaplatit [částka] (poplatek za životní pojištění) a [částka] (poplatek za asistenční služby). Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem z [datum]. 2. Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soud v Klatovech. 3. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se k jednání dostavila, na své žalobě setrvala i přes sdělený právní názor na věc. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u ní byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, přílohy a potvrzení o příchozí platbě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovanou. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení obou pohledávek na žalobkyni. Podpořeno oznámením a podacím lístkem. 5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši [částka]. Žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázala se [částka] včetně úroku ve výši [částka], částky představující hotovostní inkaso splátek [částka], poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka], poplatku za pojištění ve vši [částka] a poplatku za asistenční služby ve výši [částka] tedy celkem [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši [částka], převzetí této částky žalovaná stvrdila svým podpisem. Zavázala se [částka] včetně úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], poplatku za pojištění ve výši [částka] a poplatku za asistenční služby ve výši [částka] tedy celkem [částka] uhradit v 80 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. 7. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o úvěrech a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti poskytnutých prostředků odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu za poskytnutí půjčky, poplatek za hotovostní inkaso splátek a poplatek za administrativní činnosti, za pojištění a asistenční služby aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Uvedené poplatky v součtu činí v prvém případě 73 % z poskytnuté hotovosti [částka] a ve druhém 81,8% z poskytnuté částky [částka] Tyto výše odměn vztažmo k poskytnutým částkám soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel, byť se jedná o odměnu za poskytnuté peněžní prostředky ve formě úroku více méně přiměřenou, navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do obou uvedených smluv, kdy celkové částky splacené dlužníkem mají fakticky dosáhnout více jak 70 % zapůjčené částky. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůb