9 C 272/2024-78 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávky ve výši , částka, , úroku ve výši 85,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 85,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, než celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. K uplatněnému nároku žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, , k vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 85,49 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailové komunikace, když žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem žalobkyní poskytnut. Součástí všech splátek byla rovněž měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši , částka, . Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění úvěru byla žalobkyni uhrazena toliko splátka ve výši , částka, ze dne , datum, . Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dní u splátky č. 2 dne , datum, , k datu , datum, tedy došlo k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že novou jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle smlouvy bylo sjednáno, že je žalobce oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Dále bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, když tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak má žalovaný dlužit žalobkyni shora uvedené částky a příslušenství s tím, že úrok v nominální roční úrokové sazbě 85,49 % požaduje s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznat od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) v nominální úrokové sazbě 14,75 % ročně.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl z důvodu nejasného právního posouzení.5. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o.s.ř.“). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 13 o. z. může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích.10. Z předloženého návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , číslo, vzal soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, požádal žalobkyni o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a žalobkyně dne , datum, tento návrh žalovaného, učiněný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na svém standardizovaném formuláři (viz předložený dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru), akceptovala, o čemž žalovaného vyrozuměla předloženým oznámením o schválení úvěru ze dne , datum, . Žalovaný se uzavřenou smlouvou zavázal tento úvěr uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy nejpozději do 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen, zahrnujících splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a měsíční úhradu za pojištění. Úroková sazba činila 85,49 % ročně a byla dohodnuta jako pevná sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se tedy zavázal z titulu uzavřené úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši , částka, (48 x , částka, ), včetně úhrady za pojištění, bez úhrady za pojištění celkovou částku ve výši , částka, . Konkrétní parametry úvěru a bližší informace související s jeho poskytnutím vyplývají i z dalších žalobkyní předložených listin, s nimiž se měl žalovaný možnost před uzavřením úvěrové smlouvy seznámit, a to konkrétně z předsmluvního formuláře a z informací pro klienta poskytovaných zprostředkovatelem úvěru.11. Dne , datum, byl žalobkyní vyhotoven písemný splátkový kalendář k předmětné úvěrové smlouvě, z něhož vyplývá, že 1. splátka v celkové výši , částka, , zahrnující i úhradu za sjednané pojištění ve výši , částka, měsíčně, měla být žalovaným zaplacena nejpozději dne , datum, a poslední 48. splátka v případě řádného splácení dne , datum, .12. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že sjednaná částka úvěru ve výši , částka, byla žalovanému poukázána na jeho bankovní účet dne , datum, . Předloženou kartou klienta bylo dále prokázáno, že žalovaný z titulu uzavřené úvěrové smlouvy uhradil žalobkyni celkovou částku ve výši , částka, , když v řízení nebyl v tomto ohledu relevantním způsobem tvrzen či prokázán případný opak.13. Z dopisu ze dne , datum, se podává, že jím byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných splátek, které měly být žalovaným zaplaceny v měsících lednu a , Anonymizováno, . Z dopisu ze dne , datum, se podává, že jím byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných splátek, které měly být žalovaným zaplaceny v měsících , Anonymizováno, . Dalším dopisem žalobkyně ze dne , datum, pak byl žalovaný z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru v trvání 65 dnů informován o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy, jímž byl současně žalovaný vyzván k úhradě dluhu, a to ve lhůtě 10 dnů od data odeslání oznámení.14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde