4 C 196/2025-36 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 490 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v částce 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 9 000 Kč a jistinu i poplatek splatit ve lhůtě do , datum, . Žalovaná však své smluvní závazky nesplnila, když ke dni podání návrhu uhradila na svůj dluh pouze částku 1 820 Kč. Žalobkyně požaduje jistinu a poplatek v částce 24 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 20. 5. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 000 Kč a smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny od 20. 5. 2024 do 9. 5. 2025 v celkové výši 3 490 Kč.K ústnímu jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaná se nedostavila, předvolání se žalobou jí byly doručeny dne 4. 8. 2025. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 o.s.ř..Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit ji společně s poplatkem ve výši 9 000 Kč ve lhůtě do 19. 5. 2024. Dle smlouvy má věřitel dále nárok na smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (čl. 2.4 Smlouvy). Dále má věřitel nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním, kdy tyto náklady jsou vyčísleny částkami uvedenými v tabulce pod bodem 2.5 smlouvy (např. 500 Kč za písemnou upomínku). Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, poukázala na účet žalované částku 15 000 Kč, z výpisu z účtu žalované pak bylo zjištěno, že tato částka byla na její účet připsána téhož dne. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu upomínkami ze dne 15. 4. 2024, 26. 4. 2024, 15. 5. 2024 a 24. 5. 2024, dále před podáním žaloby dopisem žalobkyně ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o zápůjčce a dospěl k závěru, se jedná o neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. z níže uvedených důvodů. V daném případě žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč na dobu pouhých 3 měsíců s poplatkem ve výši 60 % z jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na který byly prostředky poskytnuty, naprosto nepřiměřená. Odměnou za poskytnutí úvěru má být přiměřeně vysoký úrok, nikoli jednorázový poplatek takové výše. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde sice jedná o úvěr „bez úroku“, nicméně pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě poplatek v částce 9 000 Kč, pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 240 % ročně. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě figurují další citelné sankce vztažmo k prodlení žalované. Jedná se nejen o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale dále poplatky spojené s upomínáním, což představuje např. částku 500 Kč za každou písemnou upomínku, 500 Kč za předání spisu internímu oddělení, 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře atd.. Není bez významu, že v daném případě byly v rozmezí 5 týdnů žalované zaslány 4 upomínky a za tuto činnost jsou požadovány náklady v částce 4 x 500 Kč, tj. 2 000 Kč, což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. Upomínat dlužníka každý týden rozhodně účelné není a je evidentní, že žalobkyně tak činí účelově. Poplatky specifikované ve smlouvě pod bodem 2.5 jakožto účelně vynaložené náklady jsou svou výší nepřiměřené povaze a náročnosti úkonů, které jsou k nim přiřazeny. Je sice pravdou, že dlužník je povinen plnit včas a za prodlení má nést přiměřené sankce, zde se však povaha, výše a četnost sankčních ujednání jeví tak, že věřitel s prodlením klienta přímo a dopředu kalkuluje a na tomto případném prodlení má záměr se obohatit. Dále je nutno zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospívá soud k závěru, že právní jednání takového obsahu by nemělo požívat právní ochrany a vyhodnocuje jej jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud rovněž vychází ze závěrů Krajského soudu v Plzni, prezentovaných např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018-68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018-58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020-80.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku 15 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, dle tvrzení žalobkyně doposud uhradila částku 1 820 Kč, zbývá jí tedy doplatit částku 13 180 Kč. Soud proto výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 180 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci byla výzva k plnění celého splatného závazku realizována dopisem ze dne , datum, , který dle podacího lístku věřitel odeslal téhož dne a poskytl ve výzvě žalované lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne 4. 2. 2025 a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbývajícím rozsahu soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.), neboť další uplatňované částky s příslušenstvím nebyly platně sjednány.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesní úspěch účastnic v tomto sporu lze považovat přibližně za rovnocenný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce 295 Kč dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl na poplatku činí 295 Kč.