5 C 226/2025-56 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 47 833,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou se společností , právnická osoba, . Její právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo , hodnota, dne , datum, , na základě které poskytl téhož dne žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 48měsíčních splátkách při splatnosti konečné splátky , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 68,35 % ročně. Žalobkyně se však rozhodla smluvní úrok požadovat pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění v kapitalizované výši 12 733,70 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, prostřednictvím , Anonymizováno, Žalovaný uhradil toliko 4 900 Kč.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzal , datum, . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, když u žalovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, jakož i přílohy ke smlouvě. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dne , datum, smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v příloze dané smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak podpořeno obsahem oznámení.4. Z předložené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi původním věřitelem, , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč při sjednané zápůjční úrokové sazbě 68,35 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit z titulu uvedené úvěrové smlouvy celkem 117 600 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 450 Kč splatných vždy do 17. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. RPSN činila 94,4 %. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle uvedené smlouvy včas a řádně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, dále pro případ, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, zavázal se k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to za každou splátku v prodlení. Součástí úvěrové smlouvy byl splátkový kalendář (listinný důkaz na č. l. 35 spisu). Ze zprávy , právnická osoba, ., datované , datum, bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem účtu číslo , č. účtu, , když na tento účet byla v období od , Anonymizováno, do , datum, , poukázána částka 40 000 Kč. Uvedené bylo podpořeno i dokladem o vyplacení úvěru, z něhož bylo zjištěno, že dne , datum, na uvedený bankovní účet žalovaného byla poukázána platba ve výši 40 000 Kč.5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatností absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele, a tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, nebo dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě ve výši 68,35 % ročně, jež byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, tak svojí výší je zcela nemravná, tedy úrok představuje znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.6. Vzhledem k výše uvedenému závěru, kdy smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, soud vztah účastníků posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Jak bylo již výše prokázáno, na účet žalovaného byla v , Anonymizováno, , Anonymizováno, poukázána částka ve výši 40 000 Kč. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována, vzal soud za zjištěné, že žalovaný na této částce dosud uhradil pouhých 4 900 Kč. Částka 35 100 Kč proto představuje, oč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dle § 2993 o. z., tak žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila, aniž by tu byl platný závazek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalovanému ve výzvě datované , datum, , jež byla dána téhož dne k poštovní přepravě a ve světle § 573 o. z. se dostala do dispoziční sféry adresáta - žalovaného dne , datum, . Dle obsahu výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, to znamená do , datum, . Uvedené bylo podloženo výzvou i poštovním podacím archem. Dnem následujícím, tj. dne , datum, , se pak ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 12 % ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Soud pro úplnost dodává, že částka 12 733,70 Kč, která byla výrokem II. rozsudku rovněž zamítnuta, představuje kapitalizovaný úrok, a to o data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, to je od , datum, do , datum, , jak bylo žalobkyní tvrzeno.8. Soud sice k důkazu provedl hodnocení klienta, výpis nebankovního registru, občanský průkaz žalovaného, oznámení o zesplatnění, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, výpis záznamu z registru SOLUS, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženou výzvou a podacím lístkem k výzvě se vztahujícím. Žalobkyně měla úspěch co do výše 69 % předmětu sporu, neúspěch co do 31 % předmětu sporu, má proto právo na 38 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 755 Kč (o soudním poplatku bude pojednáno níže), třemi úkony právní služby po 2 540 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, třemi režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky. Součet výše uvedených položek činí 10 725 Kč, když 38 % představuje částku 4 075,50 Kč. Soud pro úplnost dodává, že tarifní hodnotou dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v