5 C 232/2025-46 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, jakož i částky 5 220 Kč představující smluvní pokutu. Konstatovala, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, když žalované tento úvěr dne , datum, poskytla, a to ve výši 15 000 Kč na bankovní účet číslo , hodnota, - , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 4 % měsíčně z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a měl být splácen každý měsíc, vždy nejpozději k 27 dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, došlo proto k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Předmětem žaloby je částka 21 000 Kč sestávající se z nesplacené jistiny 15 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 6 000 Kč. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, smluvní pokuta za období od , datum, do , datum, činí z jistiny 5 220 Kč. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou , datum, .Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzala dne , datum, . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že v ní jako úvěrující vystupuje žalobkyně a žalovaná jako úvěrovaný. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč dne , datum, , a to při sjednané úrokové sazbě 40 % měsíčně. RPSN činila 5 518,07 %. V případě prodlení žalované s plněním poskytnutého úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaná v prodlení. Ze zprávy , právnická osoba, . datované , datum, bylo prokázáno, že žalovaná je majitelem účtu číslo , hodnota, - , č. účtu, , když na uvedený účet dne , datum, byla připsána částka 15 000 Kč, jak podloženo výpisem z uvedeného účtu. Tato platba koresponduje rovněž s potvrzením o provedené platbě (listinný důkaz na č. l. 16 spisu).Po právní stránce soud uzavřel, že k důkazu předložená smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 40 % měsíčně, to je 480 % ročně. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění žalované ve výši 15 000 Kč jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 za užití § 2993 o. z. Žalovaná se na úkor žalobkyně bez právního důvodu obohatila o částku 15 000 Kč, na této částce ničeho neuhradila, jak tvrdila žalobkyně a žalovaná nesporovala, ve věci zůstala zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalované dopisem ze dne , datum, , který byl dán téhož dne k poštovní přepravě, jak doloženo dopisem i podacím lístkem. Ve světle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalované dne , datum, . Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do třech dnů, to znamená do , datum, . Pokud neplnila, dnem , datum, se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k tomuto datu činila 11,50 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.Soud s ohledem na shora uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Pro úplnost dodává, že částka 6 000 Kč představovala kapitalizovaný úrok a částka 5 220 Kč pak smluvní pokutu. Ke smluvní pokutě je třeba dodat, že i ujednání o ní bylo soudem shledáno absolutně neplatným, když byl shledán absolutně neplatným smluvní pokutou utvrzený dluh.Soud sice k důkazu provedl občanský průkaz žalované, zesplatnění úvěru datované , datum, , ale nedovodil z těchto listinných důkazů žádných zjištěníVýrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každá z účastnic měla ve věci stejný úspěch, jakož i neúspěch, proto bylo rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku bodem III. je patrno.Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.Pro úplnost je třeba dodat, že žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 049 Kč, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, bylo by proto třeba doměřit soudní poplatek dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků, kdy soudní poplatek by činil z částky 20 200 Kč - 1 011 Kč, žalobkyně však zaplatila více, to je 1 049 Kč, proto se jí poplatek nedoměřuje, a přeplatek ve výši 38 Kč se žalobkyni nevrací dle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. Základ poplatku v daném případě činila částka 20 200 Kč dle § 6 odst. 1 téhož zákona, když cena příslušenství předmětu řízení, to je úrok ve výši 6 000 Kč, základ poplatku tvoří jen v případě, je-li samostatným předmětem řízení, což tomu v daném případě nebylo.