5 C 247/2025-32 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty v částce 4 470 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na účet číslo , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnuté peněžní prostředky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách, poslední splátka měla být uhrazena , datum, . Žalovaný však ničeho neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, Částka 1 500 Kč představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky v podobě třech písemných upomínek datovaných , Anonymizováno, a , datum, . Smluvní pokuta vychází z článku 2.3 smlouvy o zápůjčce činí 0,1 % denně z částky 15 000 Kč, když za období , datum, –, datum, tato činí 4 470 Kč.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.Z listiny předložené žalobkyní, označené jako smlouva o zápůjčce datované , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč, když žalovaná se zavázala vedle této částky uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 0 %. RPSN představovala 1 689 %. Částka v celkové výši 24 000 Kč měla být uhrazena ve třech měsíčních splátkách po 8 000 Kč. Dle uvedené smlouvy měla žalobkyně v případě prodlení žalované s plněním jejích závazků právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále za písemnou upomínku žalobkyni vznikl nárok na úhradu částky 500 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, na účet žalované odešla částka ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne , datum, , , datum, , , datum, . Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce, byť i jen zčásti žalobkyni plnila, ve věci zůstala zcela pasivní.Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyní předložená smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy se jedná o neplatnost absolutní v intencích § 588 o. z. V daném případě žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč na dobu pouhých třech měsíců se sjednaným poplatkem ve výši 9 000 Kč, to je 60 % poskytnuté jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na které byly prostředky poskytnuty, naprosto nepřiměřená. Odměnou za poskytnutí finančních prostředků u úvěrové smlouvy má být úrok, který má být úrokem přiměřeným, nemá se jednat o jednorázový poplatek, jak bylo uvedeno v uvedené smlouvě, za současného vymezení nulového úroku. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde jedná o úvěr „bez úroku“, avšak pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě sjednaný poplatek ve výši 9 000 Kč, pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 240 % ročně. Nelze rovněž přehlédnout, že ve smlouvě figurují další shora uvedené sankce vztažmo k prodlení žalované. Jedná se nejenom o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale též poplatky spojené s upomínkami, například 500 Kč za každou písemnou upomínku, kdy žalobkyně se domáhá celkem úhrady třech upomínek po 500 Kč, tedy částky 1 500 Kč, což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská v intencích § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo 90/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení samy dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se doplňovaly údaje klienta a poskytnutá částka, tedy je zřejmé, že text smlouvy těžko mohla žalovaná ovlivnit. Očekává se ale od poskytovatele úvěru požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospěl k závěru, že právní jednání takovéhoto obsahu nemůže používat právní ochrany.S ohledem na shora uvedené, kdy soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč, na této částce ničeho neuhradila, tedy právě o 15 000 Kč se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a je proto povinna částku 15 000 Kč žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění, které se žalované dostalo dopisem ze dne , datum, , který byl dán k poštovní přepravě téhož dne, a ve světle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta - žalované , datum, . Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do třech dnů, to znamená do , datum, . Pokud do uvedeného data peněžité plnění žalobkyni neposkytla, dnem , datum, se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve smyslu § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 11,50 % ročně. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti je nutné zmínit, že součástí žalobou uplatněné částky byla též smluvní pokuta ve výši 4 470 Kč, jež byla rovněž zamítnuta, neboť nebyl shledán platným utvrzený dluh. Ujednání o smluvní pokutě je existenčně závislé na utvrzeném dluhu, jež byl shledán neplatným.Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každá z účastnic měla ve věci zhruba stejný úspěch, jakož i neúspěch. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno, když měl v této souvislosti na paměti nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08, kdy při zjišťování úspěchu ve věci je třeba vycházet rovněž z kapitalizací úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí.Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 285 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 139 Kč, v souladu s položkou dva bod 1 písm. c) Sazebníků poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku, však soudní poplatek by činil 1 424 Kč, zbývá proto doplatit 285 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.