7 C 251/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalované zaplacení částky 71 968 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 1 014 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne , datum, ve výši 1 500 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , s účinností od , datum, , kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 42 884 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 18 143,28 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 881,06 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 8 400 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 373,95 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 085,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 1 298,57 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od , datum, do zaplacení ve výši 2 507,38 Kč.2. Dále žalobce uvedl k uplatněnému právu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 1 014 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 184 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne , datum, ve výši 1 400 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , s účinností od , datum, , kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 29 084 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 10 646,81 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 352,39 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 384 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 975,99 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 20. 2. 2025 do zaplacení ve výši 1 882,11 Kč.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 2 656 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 37 184 Kč.5. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 18 100 Kč, a to v osmi splátkách. Poslední splátku uhradila dne , datum, .6. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 2 656 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 37 184 Kč.7. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 4 300 Kč ve 2 splátkách, přičemž poslední splátku uhradila dne , datum, .8. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce dopisem ze dne , datum, .9. Pohledávky právního předchůdce, mimo jiné i za žalovanou, byly na žalobce postoupeny smlouvou ze dne , datum, , jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, ze seznamu pohledávek, coby přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne , datum, .10. Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 7. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího lístku.11. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávky právního předchůdce byly smlouvou ze dne , datum, postoupeny žalobci. Tyto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatné, a to z následujících důvodů.12. V případě smlouvy č. , hodnota, obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši , částka, , kdy se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce krom dlužné jistiny také úrok ve výši , částka, , ale hlavně v součtu i s poplatky částku v celkové výši , částka, . Žalovaná tak ve 14 měsíčních splátkách měla zaplatit 186 % poskytnuté částky. Úrok ve výši , částka, jistě není důvodem pro prohlášení smlouvy za neplatnou, ale jelikož žalovaná byla povinna zaplatit zmíněné poplatky, kdy není jasné, za co je vlastně poskytovatel úvěru účtuje, jsou nesrozumitelné, neurčité, a tedy neplatné, je nutno vnímat tyto poplatky fakticky jako tzv. skrytý úrok. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku a poplatku týče, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018).13. V případě smlouvy č. , hodnota, obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši , částka, , kdy měla právnímu předchůdci žalobce zaplatit stejnou částku jako v případě výše zmíněném, tedy částku ve výši , částka, , tedy 186 % poskytnuté částky. Ze stejných důvodů jako smlouvu č. , hodnota, , neboť se jedná o identické vzorové smlouvy, soud shledal neplatnou i smlouvu č. , hodnota, .14. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalované byla v prvním případě poskytnuta částka ve výši , částka, , na svůj dluh plnila částkou , částka, . Nárok žalobce představuje tedy rozdíl mezi plněními, tedy částku ve výši , částka, . Ve druhém případě bylo žalované rovněž poskytnuto plnění ve výši , částka, , a právnímu předchůdci žalobce plnila částkou ve výši , částka, . Rozdíl mezi těmito částkami, a tedy nárok z bezdůvodného obohacení v tomto případě představuje částku ve výši , částka, . V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Ve zbývajícím rozsahu tak soud žalobu výrokem II. zamítl.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle něhož Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě úspěch žalované převýšil úspěch žalobce, nicméně žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České re