8 C 235/2025-40 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále částku smluvní pokuty ve výši , částka, . Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání, když žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím v pravidelných denních splátkách s tím, že první splátka byla splatnou dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalované byl žalobkyní na její bankovní účet vyplacen bezhotovostně dne , datum, úvěr v částce , částka, . Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni za zvolenou službu „Klidné spaní“ poplatek ve výši , částka, a za službu „Presto“ poplatek ve výši , částka, a dále poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, vypověděla žalobkyně uzavřenou smlouvu, o čemž byla žalovaná informována e-mailem ze dne , datum, . Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaná tedy má dle žalobkyně dlužit jistinu ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalované se splacením úvěru tak kromě nároku na úhradu celkové částky ve výši , částka, měl žalobkyni vzniknout i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z celkové částky , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) a nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, když žalobkyně uplatnila vůči žalované tuto smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, ., právnická osoba, jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené distančním způsobem (tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran) dne , datum, prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz mezi žalobkyní jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným a dlužníkem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše , částka, (schválený kreditní rámec), který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán datem , datum, . Úroková sazba (pevná – denní úrok) byla sjednána ve výši 1,016 %. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila při čerpání celého kreditního rámce 2006,66 %. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr vrátit společně se sjednanými zvolenými poplatky a příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, který měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce, s poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dnů, který byl splatným 29. den následující po dni, za který byl tento poplatek vypočten, a to společně s denní splátkou, a s poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, za expresní vyplacení každé tranše, který měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce. Poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných poplatků a smluvního úrokového navýšení měly být spláceny v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, které byly společně s Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, s Informacemi pro spotřebitele, se Souhlasem se zpracováním osobních údajů a s Předpisem denních splátek, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy, nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu bylo čl. VIII. odst. 1 úvěrové smlouvy sjednáno mj. oprávnění věřitele požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, až do zaplacení.4. Předloženým přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli pak žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla na bankovní účet č. , č. účtu, , specifikovaný v úvěrové smlouvě jako účet žalované, dne , datum, úvěr v částce , částka, .5. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , zaslaného na elektronickou adresu , e-mail, , uvedenou k osobě žalované v úvěrové smlouvě ze dne , datum, , žalobkyně doložila, že v souladu se sjednaným oprávněním vypověděla předmětnou smlouvu s okamžitou platností s odůvodněním, že žalovaná ani navzdory předchozímu upozornění neuhradila závazky po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená splátka byla 267 dnů po splatnosti. Žalovaná tak byla vyzvána k zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, . K zaplacení této částky pak byla vyzývána i předžalobní výzvou, vyhotovenou právním zástupcem žalobkyně a žalované prostřednictvím pošty odeslanou dne , datum, , jak bylo v řízení rovněž prokázáno.6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru, když již jen s ohledem na žalobkyní jednostranně stanovenou pevnou výši denního úroku z úvěru (1,016 %, tj. 370,84 % ročně!) dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne , datum, a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, žalovaná samotný text smlouvy nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich je