9 C 233/2025-71 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 103 295,48 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu v návrhu, jakož i jeho doplnění, uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, dne , datum, , a to distanční způsobem na adrese , Anonymizováno, . Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když zjistila u žalované informace týkající se jejích příjmů a výdajů, ověřila, zda se žalovaná nenachází ve veřejných i interních registrech, když toto posouzení bylo provedeno podle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 24 983 Kč, což umožnilo bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši. Žalované byla na základě této smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 84 388 Kč, a to na základě celkem sedmi plateb na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vedle poskytnuté částky uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok, jakož i smluvní pokutu. Žalovaná dle sdělené žalobkyně uhradila na splátky úvěru částky v celkové výši 97 930,81 Kč, a to v celkem 18 splátkách.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaná nedostavila, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání včas omluvila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi účastníky dne , datum, , jakož i všeobecných obchodních podmínek, Informací pro spotřebitele, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a předpisu denních splátek, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 80 000 Kč s možností postupného i opakovaného čerpání. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou pravidelných denních splátek, jejichž aktuální výše byla určena podle vzorců obsažených v čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, jak soud zjistil z jejich obsahu. Dále byla sjednána pevná denní úroková sazba ve výši 0,283 %. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k 25. 1. 2025.5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že úvěr (jeho tranše) ve výši 84 388 Kč byla žalované bezhotovostně poskytnuta na bankovní účet č. , č. účtu, , sjednaný ve smlouvě, a to v celkem , hodnota, platbách od 23. 9. 2023 do 24. 5. 2024.6. Z dopisu (emailové zprávy) ze dne 21. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru pro prodlení žalované v trvání 91 dnů s úhradou nejstarší neuhrazené splátky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025, podanou k poštovní přepravě téhož dne (doloženo podacím lístkem).7. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že k osobě žalované bylo uvedeno, že počet členu ve společně hospodařící domácnosti jsou dva, s příjmem poté dva, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 2 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činí 3 000 Kč, výše pravidelných měsíčních, dalších nezbytných a zbytných výdajů je 3 500 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 24 983 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí 25 000 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 4 705 Kč a disponibilní příjem 17 900 Kč.8. Z fotokopie se podává, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalované.9. Z Identifikovaných příjmů, jakož i Výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, byly zjištěny příjmy a výdaje žalované.10. Ze soudem vyžádané odpovědi společnosti , právnická osoba, . se podává, že na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná, žalobkyní tvrzené platby byly na účet žalované skutečně připsány pod variabilním symbolem , var. symbol, .11. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.16. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. platného v době uzavření smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.).19. Soud v daném případě posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou ve